Bylo nebylo - zimní

 Já, stará babička, mohu pozvat vás, 

milé KOČKY, na Bylo nebylo,

 tentokrát si dáme pohádku zimní, pamatuji si, jak jsem mívala jako holka strašidelné představy po andrsenovkách, to Božena Němcová měla pro mne jiné půvaby. Nevím, čím to je, ale pro mne hezká zima jsou obrázky pana Lady. Kostelíček na vršku, zasněžená stráň plná dětí se sáňkami, psi běhající mezi nimi a případně ponocný, troubící na roh...jo a i když já k tomu sklony nemám, zabíjačka musí v zimě být. V mém pohádkovém podání je zima třeba tohle:

být to do modra, řeknu: Šmoulové!:

Tak dobrou noc a nechte si něco hezkého zdát.

Bylo, nebylo - podzimní

Jak sedím doma, napadají mě z toho šedivého dne samé blbiny. Třeba teď jsem si vymyslela, že udělám 4 dílný seriálek a to - pohádkový. No, nebude to o čertech, ani o zlatovlasých princeznách, natož o líném Honzovi za pecí a buchtách, i když, 

milé KOČKY, kdo ví?! 

Aby to bylo trochu učesané, zkusím to udělat laděné jako jarní, letní, podzimní a zimní - a komu se to zalíbí, může si zašeptat: to je pohádka!

Tak tedy, zkusíme začít podzimním příběhem: 

Vzala jsem sestru Helenu a jejího vnuka Honzíka na výlet, dojeli jsme vlakem do Svoru a vystoupali jsme na Klíč, což je zdaleka viditelný špičatý kopec, ze kterého bývá vidět až do Krkonoš! Takže Honza tam figuruje a dvě buchty také! Když jsme se na vrcholu dostatečně výhledy pokochali, vydali jsme se na cestu přes kopce a lesy do Kytlice a odtud nás čekala cesta vlakem do Děčína, já ovšem jsem si musela nastavit cestování o jízdu domů,  do N.

Svor:

vidím v dálce město veliké: Nový Bor...

na tomhle by Pyšná princezna kopec nesjela:

blížíme se ke Kytlici:

A zítra? milé KOČKY? něco od ledu?

Zblízka

 

Kytici, kterou jsem od zetě dostala v sobotu, jsem si dnes, 

milé KOČKY,

prohlédla pěkně zblízka, zkusila jsem ji i nafotit a výsledek si zde můžete prohlédnout.

V této nejisté době poskytuji něco hezkého, snad nám vydrží naděje, že nebude hůř.

Gerbery a karafiáty a ty mně neznámé bílé kvítky pořád vypadají krásně, 

ale růže už začaly vadnout a klopit těžké hlavy:

jako by mi chtěly říct, že každá legrace a každá krása někdy končí...

přeji vám všem pěkný víkend bez ošklivých zpráv.