V neděli na výletě, v obci poblíž Rakovníka, jsem si koupila dvě kytky v květináči, a dnes jsem je zkoušela trochu vyfotit,
jak se mi to podařilo? - můžete nyní, milé KOČKY, posoudit vy samy:
ani netuším, jak se ta zelenina jmenuje...
a pro sebe si tady udělám poznámku: potěšení? - dnes večer v Lucerně, na plese mladší vnučky!
Bylo pondělí kolem osmé večer, 2.5.22, tedy vlastně včera, a já jsem si vzpomněla, že mi na výletě v Rakovníku Jana povídala, že u nás před kinem udělali ze staré fontány nějakou novou, za dost peněz. Tak jsem nahodila oblečení a malý foťáček a davaj se tam podívat. První, co mne zaujalo, že si tam někteří obyvatelé města ustlali a dělali si v parku mejdan, resp. zábavný večer. Řvali tak, že to bylo slyšet na velkou vzdálenost. Počítám, že jsou nedoslýchaví, jinak by přeci museli slyšet jeden druhého. Blíže se k jejich popisu nebudu vyjadřovat, aby mě někdo nepopotahoval?
Přišla jsem k fontáně, pomalu se stmívalo a voda různě tryskala, což u těchto fontánek je obvyklé. Posléze se rozsvítila barevná světla a dvě děti, které tu probíhaly mezi jednotlivými proudy vody, začaly kroužit a lítat ještě zběsileji, no, nevím, zda by je maminka neměla po osmé večer už pomalu chystat do pelíšku, byli to školou povinní chlapci. Navíc už dost promáčení, ale nejsem zvyklá někomu bez požádání radit.
Udělala jsem několik snímků, načež hoši uvážili, že budou ozdobou mých fotek a lezli mi neustále do záběru, tak jsem je slušně požádala o klídek a dokázala jsem cvaknout i nějaké fotky bez nich. Poté jsem vzala zpátečku a šla k domovu. Na křižovatce jsem udělala ještě pár snímků květin a také nějaké mé oblíbené přesplotovky.
To abych tu měla pro vás, milé KOČKY, nachystáno něco na ráno:
vůni šeříků si musíte domyslet...
a západ slunce:
Kéž by i u nás zapršelo...
Velice dlouho jsem si myslela na jistý výlet, ( mám jich v plánu spoustu ), kde jsme s manželem už několikrát sice byli, ale Lenka mě u článku, kdy jsem nedávno na blog dávala dřevěné zvonice, jemně upozornila, že ta jejich, rakovnická, je nejkrásnější a já jsem si sebekriticky přiznala, že na tu jsem při psaní a vyhledávání fotek úplně zapomněla. Abych nevařila jen ze starých fotek a vzpomínek, rozhodla jsem se, že Rakovník opět navštívím a vše nově nafotím.A když už jsem pracovala s mapou, vyhledala jsem si po Rakovníku vše zajímavé a také dvě okolní vesnice. Jenže, nejprve jsem byla nemocná já a nyní i můj řidič - manžel, tudíž mi přišlo velmi vhod, že mi Jana, kolegyně, nabídla výlet jejich autem a já ji naočkovala na ten Rakovník. Dnes ráno, 1. května, jsem kolem osmé hod. nejprve došla k úřadu v N. nafotit nějaké ty kytky, dokud tam vesele kvetou a pak jsem šla na místo setkání a vyjeli jsme. V Kralupech kvetly šeříky, ve vesnici Tuřany jsme s Janou navštívily na hřbitůvku dřevěnou zvonici, o které jsem se na blogu již zmiňovala, poté nás objížďka zavedla do vesnice nedaleko, - Řisuty a tam jsme si prohlédli další z dřevěných zvonic. Pokračovali jsme do Rakovníka, kde jsme obdivovali Pražskou bránu, kostel a v sousedství i krásnou zvonici, náměstí a radnici, morový sloup, synagogu s Galerií Rabase, Vysokou bránu, poté jsme se přesunuli na hřbitov s další dřevěnou zvonicí a kostelem, a aby toho nebylo málo, na konci města jeden hřbitovní kostelík s křížovou cestou. Poté jsme vynechali obec Senomaty, která byla sice v plánu, ale tu si nechám na jindy a odjeli jsme do obce Olešná, tady zámek pouze přes bránu - je v opravě, také tady kostel s křížovou cestou, sloup asi s J.Nepomuckým? a odtud přesun do Krušovic na oběd. Po vydatném jídle jsme na delší dobu zastavili ve Smečně, kde jsme v zámeckém parku obdivovaly s Janou petrklíče a dalších mnoho jarních kvetoucích rostlin. Potěšily jsme oko a duši a kolem 16té hodiny spočinuli doma. Moc se nám to podařilo, Jany manžel nás bezpečně a s přehledem dopravil tam i zpět, nyní zkusím potěšit i vás, milé KOČKY.
ráno, raníčko u úřadu:
zvonice Tuřany:
Rakovník:
Olešná:
Smečno:
