Výměnou za jiný

 Měla jsem tu nachystané na úterý nějaké kytičky, ale nebojte se, milé KOČKY, jen jsem je posunula o pár dní dál, ono na ně také dojde a o nic hezkého, alespoň ode mne, nepřijdete.

Byla jsem totiž v pondělí na Karláku na převazu a něco malého na několika místech Prahy vyřizovala a tak jsem zaměstnala jeden z menších manželových fotoaparátků a přináším čerstvé ( kdo ví, jestli zajímavé ) fotky této části Prahy. Zatím jsou větve holé a tak se to dá cvakat i přes stromy.

Pak jsem z Vodičkovy ul. popojela k Jindřišské věži, obešla jsem si oblíbený kostel a nafotila pár snímků - nikdy tomu kostelu neodolám,  (do přilehlého gymnázia J.Patočky by bývaly chodily moje dvě vnučky, kdyby se nedostaly do vysněné školy ) a poté jsem se rozhodla z mnoha příčin dát se na ústup a vzít do zaječích - vrátit se domů - kde bylo plno práce a vše čekalo na mne. 

Tak si to užijte se mnou - jo a cestou domů později odpoledne dokonce chvíli svítilo sluníčko.

Novoměstská radnice a její okolí:

nakukovala jsem i do různých dvorků, ale ty fotky jsou hrozné:

ulicí Vodičkovou:

V Jindřišské, naproti stejnojmenné věži: kostel sv. Kunhuty a sv.Jindřicha, s poblíž stojícími sochami sv.Jana Nepomuckého a sv. Judy Tadeáše, + s několika náhrobními kameny

píšou o něm:

Gotický kostel byl založen řádem křížovníků s červenou hvězdou jako farní současně s Novým Městem v roce 1348. V letech 1737–41 byl barokně upraven a později v letech 1875–79 regotizován spolu s přilehlou zvonicí, Jindřišskou věží.
Interiér je sklenut křížovou klenbou a bohatě vybaven barokním zařízením.

křivolaké větve, jak moje myšlenky...

Fotky takhle temné ráda nemám, upravovat je nehodlám a příště to snad bude lepší...

Dovolená v Pekle

Podle velkého P v názvu jistě, milé KOČKY, zjišťujete, že se jedná o místo Peklo a v tomto případě Peklo u Nového Města nad Metují, kam jsme se občas podívali v rámci nějakého výletu a jednou! -  jsme strávili v chatě týden dovolené s rodinou mé dcery, vnučky byly ještě malé.

Některý den jsme podnikali společné akce - příkladně jsme navštívili Adršpašské skály,  jindy si oni jeli jinam a my s manželem také -  každý podle zájmů, oni například jeli do Muzea Merkuru a my s manželem na vršek Orlických hor a poté jsme se potulovali pod horami, kde mne leccos zaujalo v obci Bílý Újezd...se sekerkou na střeše zvonice.

Jo, kdybych já tehdy tušila, že budu psát blog, asi bych to povídání tam lépe nafotila!

U babičky

Nebo u Viktorky?,  milé KOČKY...

chybí tu jen Černý myslivec...

Kněžna Zaháňská, zajímavá osoba, a tak když jedna cestovka udělala do Zaháně zájezd, jely jsme se tam se sestrou Helenou podívat...

v tomhle Babiččině údolí se mi pokaždé tak líbí a vzpomenu, jak mám ráda Babičku/knížku i film s Libuškou Šafránkovou.