Podzimky

 Scházíme se, milé KOČKY, podruhé, abychom si prohlédly fotky z Alsaska:

Cesta tam byla dlouhá a první zastavení ve městečku Lahr bylo pozdě odpoledne - počasí nebylo nic moc, brzy se stmívalo a proto jsme nasadily s Helenou tempo, se sloganem: chceš-li chryzantémy za světla nafotit, nesmíš se na jednom místě moc dlouho placatit!  

Tudíž jsme pobíhaly po středu historického městečka a pro jistotu cvakaly vše, co bylo v dosahu,  - i chvíli na kávičku jsme si vyhradily.Zpátky k busu jsme se měly dostavit na plácek s ruským kolem - zdaleka viditelným. Nikdy předtím jsem ještě neviděla převislé chryzantémy!

ve Francii můžete vidět ozdobené a nebo osázené: kočárek, konev na zalévání, konev na mléko, staré hrnce, pohorky, vlastně, cokoli vás napadne...

Ze které strany to uchopím zítra?

Výprava

 Pouhé čtyři dny a jedna noc a co vše může člověk vidět, zažít, s čím se potěšit a nebo pozlobit, o tom bych vám, milé KOČKY, v několika dalších dnech chtěla napsat a fotkami doložit svá tvrzení - jako ostatně vždy, když připravuji něco na blog.

Koupily jsme si s mojí sestrou Helenou kratší zájezd do Alsaska ( kde jsem kdysi několikrát už byla - třeba s Janou ). Tentokrát byl program zase malinko jiný, nerada jezdím na úplně stejná místa. V plánu bylo navštívit vystavené chryzantémy ve městečku Lahr, podívat se na mnohá místa Route de Vin, nakouknout do některých vesnic a vinic na ní a především pokochat se krásou měst Colmaru a Štrasburku. Byly domluvené návštěvy sýrárny, výroby vína, taktéž piva a nákupy v nich. Také nás čekal skanzen, plavba lodí a další lákadla.

Cestovka a její zákazník si to hezky malují a počasí vám v tom pak nadělá guláš, ze kterého by i Maďaři měli dost. Třeba vyjet na Grand Balon - hezký nápad, ale přijedete nahoru, tam vichr a déšť, naštěstí byla otevřená restaurace a vedle zvala prodejna produktů z medu - a hned je náhradní program. 

Zato cesta dolů Vogézami - učiněná nádhera - barevná pole lesních trav, borůvčí, křivolaké stromy ošlehané zimními vichřicemi a množství mechů a lišejníků. Jen se to za jízdy a v dešti z busu nedalo fotit, budeme si to muset pamatovat. Byla i fotopauza na dvě fotky u Bílého jezera!:

Ukáži vám (a to na přeskáčku) některé momenty naší spanilé jízdy, která se odehrála 

čt 26.10. - po 30.10.23 do tohoto kouzelného kouta Francie. ( občas v minulosti patřilo Německu).

Na zítra vám, milé KOČKY, slíbím ty chryzantémy...

Pod dekou

 Pod dekou - aneb v dobré společnosti: milé KOČKY, ani dnes to nebudou žádné důvěrnosti - 

světla ubývá, teploty padají dolů, je mokro, nevlídno a já? - sedím si s knížkami pod dekou a hrnek čaje vedle na stolku - zn.Ideál.

Minulý týden jsem si půjčila v Městské knihovně 6 knížek a už jsem dvě přečetla - šlo to svižně, neb byly napsány dobře a nedrhlo to!

Autorka, blogerka, Lucie Konečná - knížky Houpačky a Vířivka - jsem ráda, že jsem si je půjčila a šlo to samo. Ty jsem již stihla vrátit knihovně.

Na další dvě se těším, jednu už jsem ,,načala,, a zdá se, že jsem měla opět šťastnou ruku, poreferuji.

Jako třetí jsem dost brzy přečetla knížku se zajímavě znějícím názvem Deník ctihodné prostitutky a musím uznat, že ta kniha - o které jsem se kdysi u někoho, možná na blogu?,  dozvěděla, stála za přečtení, byla zajímavá od první do poslední stránky.

Nyní mě čeká:

tyto dvě tam byly na rozdání a tak jsou dočasně moje, po přečtení půjdou do světa:

Hýření

 To by mne zajímalo, kolik lidí si myslelo, když tento titulek otevřelo, že tu najdou moje hýření - ach jo, zase jsem některé zklamala, já totiž nehýřím a zde - figuruji pouze coby svědek hýření přírody!!! Tedy nafoceno je to již v pondělí, cestou k zubaři ( tady milé KOČKY vidíte, co může jeden dělat ve strachu ze zubaře ) - zatímco fyzicky jsem několik dní úplně jinde, tady, na blogu, mohu provázet zájemce barevnými Nerátkami.

Letos je barevných stromů u nás ve městě mnohem méně, než jiné roky a proto si užijme - další budou až zase za rok!

Na komentáře poctivě odpovím nejdříve v pondělí, až se vrátím domů.