Klatovy

 Vydáme se do Klatov? - milé KOČKY, byla jsem v tomto jistě zajímavém městě vícekrát, naposledy na dovolené s vnučkami a manželem a pochopitelně hlavně jsme navštívily historickou lékárnu ( manžel si šel po svých, jinam ).

Dnes vám ukážu část fotek z jiné návštěvy města, které kdysi proslulo karafiáty. Já osobně jsem tam kdysi koupila krásnou hnědou koženou kabelku a ze stejné kůže peněženku, ještě je mám a to víte! KOZAK, to bylo něco.

Taky si vzpomínám, že jsme tam byli jednou v podzemí a ukazovali nám rakve s mumiemi, dnes bych tam, asi, nešla, co kdyby si mne tam chtěli nechat?

Měla bych se tam opět vypravit a nafotit si to znova, jinak, pořádně?

Rozhledny III.

 Dnes se budeme věnovat rozhlednám různě rozesetým po republice - Milé KOČKY: namátkou - 

Žalý:

Původně na tomto místě stávala jednoduchá dřevěná stavba sloužící k vyměřování a signalizaci. Poté zde byla postavena železná vyhlídková konstrukce, která musela být zbourána. V roce 1892 nechal Jan Harrach postavit 18 metrů vysokou kamennou rozhlednu. Z věže je kouzelný výhled na Podkrkonoší, pásmo Krkonoš, vrcholové partie Jizerských hor, Ještěd nebo Trosky. Při dobré viditelnosti lze zahlédnout i Králický Sněžník.

Praděd:

Výstavba vysílače s rozhlednou začala v roce 1969 podle návrhu Jana Lišky, k jeho dokončení došlo až v roce 1980. Celková výška stavby je 146,5 metrů, jeho špička je nejvyšším (umělým) bodem v České republice. Z vyhlídkové plošiny můžete spatřit kromě jesenických vrcholů také Krkonoše se Sněžkou, Beskydy s Lysou horou, při dobré viditelnosti také Vysoké Tatry nebo Malou Fatru.

Veselice - Podvrší:

Stožár je vysoký necelých 49 metrů a vyhlídkový ochoz ční ve výšce 32 metrů. Vede na točité schodiště podél stožáru. Na každém šestém schodu má odpočívadlo, které lemují madla na obou stranách. Za pěkného počasí odsud máte výhled na celé území CHKO Moravského krasu, Helišovu skálu, chladící věže elektrárny Dukovany a Pálavské kopce u Mikulova. Za dobré viditelnosti je možné spatřit také Alpy.

Jarník:

Telekomunikační železná věž, stojící na vrchu Jarník od roku 1997, je přístupná pro výletníky, kteří vystoupají do výšky 35 metrů (z celkových 59 m) po 182 schodech. Výhled z ní je parádní - nejen na Písecké hory, ale také na Brdy s vrcholy Tokem a Prahou, Novohradské hory, Blanský les s Kletí či na šumavský Boubín, Plesnou a řadu dalších vrchů.

Oslednice :

Původně zde stávala 16 metrů vysoká dřevěná rozhledna, kterou nechal postavit na konci 19. století profesor místní vyšší reálné školy Alois Kulhánek. Nyní tu najdeme ocelovou věž, patřící mobilním operátorům, která zároveň slouží jako veřejnosti přístupná rozhledna.
Při jasném a slunném dni je z rozhledny krásný výhled na krajinu okolo Telče. Vyhlídková plošina je ve výšce 31 metrů a dostanete se na ní po zdolání 176 schodů.

Javorník:

Zatraktivnit vrchol Javorníku rozhlednou napadlo šumavského spisovatele Karla Klostermana. Stavba se však uskutečnila až po jeho smrti, v roce 1938, podle návrhu architekta Karla Houry. Postupem času začaly vyhlídku přerůstat okolní smrky a tak byla v roce 2003 na vrchol umístěna betonová nástavba. Rozhledna je nyní 39,6 m vysoká. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 30 metrů se vám nabízí výhled na Šumavu, Strakonicko, za dobré viditelnosti na Alpy nebo vysílač Cukrák nedaleko Prahy.

Petřín:

Jedna z nejvýznamnějších pražských dominant byla postavena podle vzoru Eiffelovy věže v roce 1891. Rozhledna měří 65,5 metrů a na její vrchol je potřeba vystoupat 299 schodů, případně lze použít výtah.

Krásno:

Rozhledna Krásenský vrch je 25metrová kamenná rozhledna s charakteristickým spirálovým pravotočivým schodištěm se 120 schody. Projekt rozhledny vytvořili sochař Willy Russ (1887–1974) a stavební technik Fritz Hoffmann. Rozhledna byla slavnostně otevřena 23. června 1935. Dnes je pokládána za jednu z nejromantičtějších a nejkrásnějších rozhleden v České republice. Skýtá dobrý výhled na Slavkovský les, Tepelskou vrchovinu, Krušné a Doupovské hory. Vrcholový kamenný ochoz je opatřen vyhlídkovými tabulkami. Rozhledna je od roku 1958 na seznamu kulturních památek České republiky.

Kozákov:

Železná věž byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1995. Po vystoupání 124 schodů na vyhlídkový ochoz budete mít výhled na Český ráj, Pojizeří, České středohoří, Lužické, Orlické a Jizerské hory, Ještěd, Krkonoše a Broumovskou vrchovinu. Za pěkného počasí můžete vidět až čtvrtinu Čech a dalekohledem lze na obzoru zahlédnout i nejvyšší budovy Prahy.

Dobrošov:

Turistická Jiráskova chata s rozhlednou, projektovaná Dušanem Jurkovičem, byla slavnostně otevřena roku 1923. 25 metrů vysoká věž je obložená dřevem. Z ochozu je překrásný výhled do všech stran - na Krkonoše, Podkrkonoší, město Náchod, Jestřebí hory, Adršpašsko-teplické skály, Ruprechtický Špičák, Orlické hory či vodní plochu Rozkoše.

Strážný vrch: u Merboltic

Dřevěná rozhledna s kamennou podezdívkou byla dokončena v roce 2006. Z vrcholu se před vámi otevře rozhled na České středohoří, Lužické a Jizerské hory, Ralsko nebo Krušné hory.

bylo těch rozhleden více, ale ne všechny už najdu na fotkách...

Komáří Hůrka: to vlastně ani není rozhledna -

Komáří hůrka je hora v Krušných horách, na kterou vede sedačková lanovka z Bohosudova, významného poutního místa nacházejícího se poblíž Teplic. Vrchol je  dominanta hřebenu Krušných hor. Hora tvořená muskovit-biotitickou ortorulou s žilami granitového porfyru je význačným bodem geomorfologického okrsku Cínovecká hornatina

Další rozhledny, jako třeba Hvězda/Štěpánka nad Tanvaldem, Tábor u Lomnice n.P., Zvičina, Andrlův Chlum u Ústí n.O., Klínovec,  a mohla bych pokračovat  - už na mém blogu byly ... takže, milé blogerky, přeji vám do tohoto roku hodně nadhledu a pěkné výstupy.

Toto téma můžeme opustit třeba tím, že podotknu - například na Třemšíně (pěkná, dřevěná, bytelná rozhledna tam bývala) nebo na Poledníku jsem byla opravdu nadšená výhledy.

A ještě jedna - veškeré údaje k rozhlednám jsem opsala z Mapy.cz

Rozhledny II.

 A máme tady druhý díl, dnes se podíváme na jih: milé KOČKY - 

Čerchov: Kurzova věž 1042 m n.m

Rozhledna stojí na místě původní dřevěné rozhledny z konce 19. století. Znovu přístupná je od roku 1990 a na přelomu 20. a 21. století byla zrekonstruována. Z rozhledny se vám naskytne výhled na Babylon, Domažlice, Plzeň, Přimdu, Velký Javor a za dobré viditelnosti Alpy a Krušné hory.

Koráb:

Dnešní ocelová, 50 metrů vysoká věž, pochází z roku 1992. Na jejím místě stála až do poloviny 80. let 20. století dřevěná konstrukce o výšce 21 m. Z plošiny ve výšce 29 m se návštěvníci mohou těšit z pohledu na Domažlicko a vzdálenější Šumavu, Český les i Brdy. Za dobré viditelnosti je možné spatřit Alpy.

Kleť:

Nejstarší kamennou rozhlednu v Čechách nechal postavit v letech 1822-25 Josef Johann Nepomuk ze Schwarzenbergu. Z výšky 18 metrů nad zemí se vám naskytne výhled na Český Krumlov, zámek v Hluboké, Českobudějovicko, Třeboňsko nebo pohraniční hory.

Dodám k opsanému textu: na vrcholu je observatoř, kterou doporučuji navštívit. A vyjedete nahoru lanovkou! žádné vyčerpání po tůře...

Svatobor:

Kamenná rozhledna se na stejnojmenném vrchu tyčí do výšky 32 metrů. V roce 1934 nahradila předchozí stavbu, která se zřítila vlivem špatného technického stavu. Z vyhlídkového ochozu ve výšce 28 metrů nad zemí se vám naskytne pohled na Šumavu i do vnitrozemí. Součástí rozhledny je restaurační a ubytovací zařízení.

Na Sedle:

Stavba pochází z roku 2009. Dřevěná příhradová konstrukce má tvar sedmiúhelníku a byla navržena architekterm P. Ullmannem. Po vystoupání po dřevěném schodišti do cca 24 metrů se vám naskytne úchvatný výhled na šumavské vrcholy, Český les i jižní část Plzeňského kraje. Objekt je otevřen celoročně, vstupné je zdarma.

tohle můžete vidět: hrad Kašperk...

Libín:

Kamenná rozhledna z roku 1883 je umístěná na nejvyšší hoře šumavského podhůří a je celoročně přístupná. Z výšky 27 metrů se vám po zdolání 138 schodů naskytne výhled na panorama Šumavy, město Prachatice, Žárovnou a Kosmo (směr z PT do Vimperka) , Krumlovsko (Blanský les + Kleť ) a za dobré viditelnosti i na Alpy.

Boubín:

Na stejnojmenném vrcholu byla v roce 2004 postavena dřevěná rozhledna, která je nejvýše položenou dřevěnou rozhlednou v Česku. Její výška činí 21 metrů. Z otevřené vyhlídkové plošiny lze za příznivé viditelnosti spatřit kromě šumavských vrcholů také Alpy.

Kraví Hora:

Bývalá vojenská hláska z roku 1988 stojí na místě dřívější triangulační věže. Po odchodu vojáků nebyla volně přístupná, až v roce 2001 začala sloužit telekomunikačním účelům a zároveň veřejnosti. Výstupem po ocelovém schodišti na vyhlídkovou plošinu ve výšce 32 metrů se vám naskytne výhled na okolní Novohradské hory, část Šumavy a za dobrého počasi i na Alpy.

Pípalka na Křemešníku:

Moderní ocelová konstrukce, vysoká 52 metrů, byla vztyčena na vrcholu Křemešník v roce 1993. Kromě příležitostných návštěvníků ji nepřetržitě využívají telekomunikace a armáda. Turisté mohou vystoupit do výšky 44 metrů a z terasy přehlédnout téměř celé území Českomoravské vrchoviny.

zkusím zítra pokračovat...

jak psala Fukčarinka, TV pořady s p.Munzarem byly všechny moc fajn, o rozhlednách i stromech a pod. 

 

Rozhledny

 Napadlo mě najít fotky k různým rozhlednám, které jsme kdy navštívili, ať už jednou nebo vícekrát, třeba by to tady, na mém blogu, mohlo někoho inspirovat a v létě pak přilákat k návštěvě?

Milé KOČKY, možná vám to přijde divné téma, ale pocházím ze severu ( z legrace tomu říkám Jižní Skandinávie ) a to z Benešova nad Ploučnicí, tedy z Děčínska a tam, jak známo, se nachází rozhleden hodně, jsem sama zvědavá, na kolik z nich si dokážu vzpomenout. Ovšemže to budou ty, na které jsem kdy vystoupala osobně. ( k některým marně hledám fotky, i když vím jistě, že jsem to fotila už digifoťákem )

Varhošť:

Po zdolání čedičového vrchu vystoupáte po 68 schodech na vrchol, odkud se vám otevře výhled na Říp, Hazmburk, Lovoš, Milešovku, Kletečnou, Krušné hory či Nakléřov. Rozhledna je 15 m vysoká se třemi vyhlídkovými plošinami. Přístup k rozhledně je od Sebuzína po značené cestě. V sedle pod Varhoštěm je parkoviště, ze kterého se dá dojít na vrchol pěšky za 15 minut. Rozhledna je celoročně volně přístupná.

Děčínský Sněžník:

Na vrcholu naší největší stolové hory stojí již od roku 1864 krásná kamenná rozhledna. Byla vybudována pro zeměměřičské účely. Brzy však začala lákat k návštěvě i turisty.
Z rohledny se návštěvníkům naskytnou okouzlující výhledy na Česko-saské Švýcarsko, Krušné hory, Lužické hory, či České středohoří s Milešovkou.
Díky zdejším termickým stoupavým proudům bývá toto místo nazýváno "Větrné lázně".
V období listopad až březen je rozhledna otevřena s ohledem na počasí.

Sokolí Vrch:

Zdoláte 162 schodů na vyhlídkový ochoz z ocelových roštu do výšky 31 m. Z něj se vám naskytne kruhový rozhled na Děčín a jeho mosty, Krušné a Lužické hory, Labské pískovce i České středohoří. Věž slouží jako rozhledna a zároveň k telekomunikačním účelům.

Velký Chlum:

Kamenná rozhledna byla postavena v letech 1928-29. Zdoláním 81 schodů točitého schodiště se můžete kochat kouzelnými výhledy na město Děčín s řekou Labe, vrcholky Českého středohoří, Krušné hory, Děčínský Sněžník s věží či Českosaské Švýcarsko. Celková výška stavby je 19 metrů a je celoročně přístupná.

fotky nemohu najít!

Studenec:

Jedna z našich nejstarších rozhleden byla postavena v roce 1888 na místě původního triangulačního bodu. Postupem let ale chátrala a měla být dokonce stržena. Na poslední chvíli se ji podařilo zachránit a nově zpřístupnit veřejnosti v roce 2009. Z vyhlídkové plošiny ve výšce 17 metrů nad zemí se můžete kochat výhledy na Krušné, Lužické a Jizerské hory, Krkonoše nebo České středohoří

Jedlová:

Krásná kamenná rozhledna pochází z roku 1891, kdy se stala oblíbeným turistickým cílem.
Z vyhlídkové plošiny ve výšce 23 metrů se vám naskytnou daleké výhledy do okolí.
Při dobré viditelnosti jsou vidět nejen Lužické a Jizerské hory, ale také Ještěd, Bezděz, Milešovka, či Děčínský Sněžník se sousedními Krušnými horami.

Dýmník:

Zrekonstruovaná patnáctimetrová válcová věž z cihel stojí na Dymníku od roku 1896. Tehdy ji na vlastní náklady nechal postavit rumburský radní August Wenschuch. Z její prosklené terasy si můžete prohlédnout krajinu Šluknovského výběžku, Lužické hory a oblast Českosaského Švýcarska a ve větší vzdálenosti i Ještěd, Bezděz, Milešovku či Děčínský Sněžník.

Vlčí Hora:

nedávno vyhořela, více se dozvíte na stránkách u Járy Rbk:https://fotojaradu.blogspot.com/

Rozhledna stojí na vrcholu vulkanického původu tvořeného čedičem a magnetovcem, který je zde značně obsažen a vychyluje střelku kompasu až o 40 stupňů. 65 vnitřních schodů vás zavede 19 metrů vysoko, odkud spatříte výhled na České a Saské Švýcarsko, Lužické hory, Labské pískovce i Krušné hory. Cesta je ideální pro pěší i horské kolo.

tady jsem dodala snímek obrázku, který tam tehdy visel:

Tanečnice:

Už ve 30. letech 19. století na vrcholu Tanečnice stála dřevěná vyměřovací věž. Na jejím místě byla v roce 1905 postavena dnešní rozhledna, která je považována za nejseverněji položenou rozhlednu Česka. Zděná stavba je vysoká 26 metrů. Rozhledna patří mezi takzvané Bismarckovy věže. Z vyhlídkové plošiny můžete spatřit Jizerské hory, Krkonoše, České středohoří nebo Labské pískovce.

Luž: 

nová rozhledna je na německé straně vrcholu

Hvozd:

Hvozd je výrazný znělcový hřbet se dvěma vrcholy v Lužických horách na hranicích s Německem. Je pátým nejvyšším vrcholem Lužických hor. Na vrcholu jsou dvě restaurace. Hora Hvozd je na hranicích mezi Českem a Německem. Má dva vrcholy, přes jižní vyšší vede státní hranice. Nižší vrchol je na německé straně

Ještěd:

poprvé jsem tu byla ještě za staré budovy, která později vyhořela, asi v r. 1957? Známý vysílač na stejnojmenném vrcholu má tvar rotačního hyperboloidu, který navrhl architekt Karel Hubáček. K realizaci stavby došlo v letech 1966-73. Uspořádání vnitřních prostor navrhl Otakar Binar. Rozhledna je vysoká 94 metrů a v slouží také jako hotel a restaurace. Z Ještědu budete mít neomezený výhled na všechny světové strany. Za dobré viditelnosti spatříte i pražský Petřín.

rozhledny Královku, Slovanku a Bramberk  jsme také navštívili, ale fotky už nemám k dispozici...

Kopanina:

Základní kámen cihlové rozhledny byl položen na podzim roku 1893. Projekt vypracoval člen Klubu českých turistů - František Duba. Ke slavnostnímu otevření došlo v červnu následujícího roku.
Po zdolání 94 schodů do výšky 18 metrů se před vámi rozevře vynikající výhled na Český ráj i jeho dominanty - zřícenina Trosky, město Turnov, dále hora Ještěd, Černostudniční hřeben s rozhlednou nebo Krkonoše.

Černá Studnice:

Kamenná věž byla dokončena v roce 1905 a má 4 ochozy, ze kterých budete mít výhled na Jablonec, Liberec, Ještědsko-kozákovský hřbet, významné části Jizerských hor i Krkonoš, dále také Český ráj s Troskami, Bezdězem a Ralskem. Za výhledem je třeba vystoupat 91 schodů do výšky 21 metrů. Informace o rozhledně lze získat v restauraci pod věží, která je otevřena po celý rok. Při zakoupení vstupu, dostanete jako vstupenku kruhovou pohlednici. Je-li rozhledna zavřená, částečný výhled máte z 50 m vzdálené skály, která byla již v roce 1885 upravena na vyhlídkový prostor.

Tanvaldský Špičák:

Kamenná rozhledna je součástí turistické chaty, která byla veřejnosti zpřístupněna v roce 1908. Současná podoba je výsledkem stavebních úprav v roce 1930. Osmnáctimetrová věž nabízí kruhový výhled na Jizerské hory nebo Krkonoše. Při celodenním dešti je rozhledna uzavřena. 

zítra se pustíme do dalších...