úterý 6. února 2024

Jízdárna

 Nešlo mi do hlavy, kdy jsme to byli s manželem v Tachově - a udělali jsme si výšlap k Jízdárně, o které jsem tu nedávno psala, že už je zrekonstruovaná ... byli jsme v Tachově vícekrát, ale u Jízdárny Světce jen dvakrát... a vida, náhodou jsem na fotky z té doby narazila a proč je sem nedat? To víte, po těch letech to bude krásně opravené a bude stát za opětovnou návštěvu - ale asi to nechám na těch mladých? Uvidíme...

My jsme Jízdárnu poprvé viděli v zuboženém stavu a tady už byla zvenku trochu opravená:

Milé KOČKY:

opsala jsem  - Unikátní jízdána, která je druhá největší ve střední Evropě po Špaňelské dvorní jízdárně ve Vídni. Novorománská stavba je národní kulturní památkou a zachránila ji velká rekonstrukce po roce 2000. Cenný je zejména složitý krov s hranolovou lucernou.






vedle jsou ruiny zámečku Světce:







a také zde můžete najít budovy bývalého Paulánského kláštera...
a tady totéž, ale - fotky od manžela:









pondělí 5. února 2024

V mlze

V úterý 30.1.24 mě čekalo navštívit dvě lékařky na různých místech v Praze a taky rozčarování, neb bylo celý den mlžno a šedivo, jak já říkám - ležela tlustá deka.

U první paní doktorky se mi dostalo pochvaly, a byla jsem celkem brzy hotová a tak jsem se přemístila na Karlák - kde ovšem bylo mnoho lidí a proto nás několik z čekajících sestřička požádala, ať přijdeme později, třeba za 2 hodiny. Měla jsem sebou malý foťák a ač se mi ven moc nechtělo, vypadla jsem z polikliniky a skočila na čtyřku tramvaj, vydala jsem se na Zlíchov. Věděla jsem tam o malém kostelíku sv.Filipa a Jakuba a proč se nějak nezabavit.

Problém byl v tom, že vršíček u kostela je plácek prťavý, ostrý, kamenitý a nerovný, strmý, bylo vlhko a malinko pod nulou a já stará a už dávno nepružná osoba, tak jsem si dávala hodně pozor, abych se neocitla dole na trati. To by se asi nikomu nelíbilo. Možná tak bulváru. Fotky jsem pořídila nekvalitní a je jich naštěstí málo. 

Milé KOČKY:

opsáno:

Barokní kostel zbudovaný na počátku 18. stol. Nachází se na místě někdejší románské, později gotické kaple ze 13. stol., zasvěcené sv. Štěpánu. Svatyně je atypicky orientovaná k severu, má obdélníkovou chrámovou loď, pravoúhlý presbytář s hranolovou věží.







sv.Jan Nepomucký




Výhledy z kopečka: aneb kousíček od Barrandovského mostu...
Panna Marie na sloupu:







a jak to bylo dál? - po návratu do polikliniky jsem čekala asi 2,5 hodiny, než mě vzali...

neděle 4. února 2024

Prokopské údolí

 Od hřbitůvku jsme se vydaly k okraji Prokopského údolí a šly jsme lesem vlevo, směrem k Vltavě... , původně jsme se chtěly podívat na výběh koní Převalského, ale necháme si to na jindy.U viaduktu jsem si udělala pár fotek a pak jsme pokračovaly v krasojízdě a později domů.Určitě se sem vrátíme, kdysi jsem byla v tomto údolí s manželem a po letech bych si celou trasu ráda zopakovala.

Milé KOČKY: není listí na stromech a tak je leccos vidět -




Mlžka byla...



















tady mi to evokovalo vzpomínky na Spišský hrad, hihi...








opsáno pro vás:

Menší z viaduktů na trati tzv. Pražského Semmeringu je také označován jako horní a klene se 20 metrů nad Hlubočepskou ulicí. Má pět oblouků a délku 92 metrů. ( na ten větší se chystám jindy) - pod ním teče Dalejský potok.


























Oba viadukty jsou stavěné do oblouku a ještě se křižují s jinou tratí. Zhora to musí vypadat dost zvláštně.
Dědové a tatínkové by mohli s vnuky či malými synky projet tuto trať a nasbírat body. A maminky budou mít půl dne klídek.

Mlha mezi N. a Prahou ležela celý den: