Setkání v Praze

 Na pondělí 12.2.24 odpoledne jsem si domluvila schůzku s jednou milou osůbkou a velice jsem se na ni těšila, počasí se po mnoha škaredých dnech umoudřilo a sluníčko mi svítilo na cestu. Do Prahy jsem se vydala s  předstihem, abych se v klidu dostavila na místo setkání. Proto jsem měla čas zajet se podívat na Masarykovo nádraží a jeho sousedku - novou budovu, o které nedávno poutavě psala a pěknými fotografiemi dokumentovala Helenka D.

pohled na druhou stranu:

to prťavé v levém dolním rohu je Žižka na koni...na Vítkově

Poté jsem se vydala a na místo setkání - Jungmannovo náměstí a opět jsem se podívala do pasáže Adria. Pokračování bude, milé KOČKY, hnedle - zítra.

Uličkami Prahy

 V sobotu 10.2.2024 mi dopoledne zavolala Jana, zda bych s ní nejela do Prahy, že tam něco potřebuje zařídit, tak jsem si řekla, proč ne, sice mám problém, ale nohy mě budou bolet stejně doma jako tam. Vydaly jsme se na cestu hned po obědě, věc vyřešily, poseděly chvíli ve Světozoru u kávy a dortíku a pak jsme se vydaly uličkami (velmi zvolna) s návštěvou několia kostelů,  spravily jsme si chuť, po setmění jsme se odebraly domů a myslím, že nám to oběma prospělo. Jano, díky za teplou housku!!!

Milé KOČKY, takový letmý nástin, kde jsme se pohybovaly:

kostel sv.Vojtěcha v Pštrosově ul:

Asymetrická dvojlodní gotická stavba. Byla vybudována ve dvou fázích – 14. století a v letech 1690–1695. Významnou součástí kostela je pozdně gotická socha Panny Marie Zderazské na novogotickém oltáři. Ke kostelu patří zvonice s cibulovou střechou.

tento kostel sv.Václava jsem nikdy nenašla otevřený: ale opsala jsem pro vás:

Kostel sv. Václava na Zderaze je jednolodní gotická stavba, která vznikla přestavbou původního románského kostelíka z let 1170 až 1181 v polovině 14. století. Malby Josefa Hagera jsou z poloviny 18. století, zbytky gotické malby z doby kolem roku 1400 se uchovaly v kněžišti. V roce 1909 byl kostel přestavěn novogoticky a v roce 1926 upraven do dnešní podoby. V roce 1927 znovu vysvědcen a od té doby náleží československé církvi husitské.
Kostel sv. Václava slouží v současnosti Církvi československé husitské, která jej roku 1926 zakoupila od města v dezolátním stavu. Interiér kostela je střídmý, dominuje mu liturgické zařízení z ruky Františka Bílka a fragmenty gotických fresek (pravděpodobně z 15. století).
Místo "Na Zderaze" odvozuje svůj název od jména Zderad/Zdirad. Farní kostel sv. Václava byl vysvěcen 26.11.1181, šlo o jednoduchou jednolodní stavbu uzavřenou na východě apsidou, na západě velkou hranolovou věží. Patrně v souvislosti s plány na založení Nového města dochází kolem roku 1348 k zásadní přestavbě kostela. Od roku 1420 do roku 1620 kostel poprvé spravují husité. Roku 1623 kostel dostává řád augustiniánů, který se roku 1626 pouští do stavby přilehlého kláštera. Za Josefínských reforem je klášter zrušen a posléze slouží jako věznice. Z důvodu vysoké úmrtnosti je trestnice roku 1884 přemístěna na Pankrác

zastavily jsme se i u parašutistů: Pravoslavný chrám Cyrila a Metoděje

opsáno: Vystavěn v letech 1730–36 v barokním stavebním slohu. Jednolodní sálová stavba s postranními emporami, drobnou věžičkou v průčelí a sedlovou střechou. Nyní pravoslavný katedrální kostel.

Za 2. světové války byl místem posledního odporu českých parašutistů Adolfa Opálka, Jozefa Gabčíka, Jana Kubiše, Josefa Valčíka, Josefa Bublíka, Jana Hrubého a Jaroslava Švarce, kteří se podíleli na spáchání atentátu na zastupujícího říšského protektora Reinharda Heydricha. Z vnější strany chrámu jsou dodnes patrné stopy od střel z německých zbraní.

nevynechaly jsme ani kostel sv.Ignáce z Loyoly - na Karlově náměstí

Barokní kostel postavený podle návrhu Carla Luraga. Portikus je dílem Pavla Ignáce Bayera, který postavil i kostelní věž. Zařízení kostela pochází převážně z doby kolem r. 1770. V sousedství stojí rozlehlá budova jezuitské koleje (nyní nemocnice).

v těch kostelích je převážně šero, tak sorry...

Proutí

Pak, že není v přírodě v zimě barvička, ha, to se musí koukat, jak mi jistě potvrdíte i vy,  milé KOČKY,  mám ráda i na sněhu ty béžové trávy, všelijaké mechy a lišejníky, i ta zima má něco do sebe ...jen nesmí být tma, nebo šero a déšť, studený a nevlídný, to ráda nemám.

Ty pondělky

 Milé KOČKY, nevím, jak Vy, ale pokud nemusím k doktorům a nebo mi není úplně špatně, většinou si na pondělí nechám nějaké to uklízení a praní a podobné zbytečnosti, jak glosuje můj manžel. Důležité pro něho je, aby to byly činnosti, do kterých ho ideálně nezapojuji.

A tak jsem dala prát ručníky a další prádlo, mezitím jsem umývala nějaký nábytek a u toho jsem si uvědomila, že třeba židle, od firmy TON, má pro mne větší cenu, než jen sedací, zavzpomínala jsem na to, že jsme jeli vlakem s mužem a dcerou na LVT - že nevíte, co to bylo? Liberecké výstavní trhy, řekly by některé moje milé blogerky, taky pamětnice. A tam jsem židli koupila, za 118,- Kč ( jak dokládá cedulka nalepená pořád ještě zespodu na sedáku ) a mám ji ráda dodnes, dcera na ní ve vlaku cestou zpátky seděla a měly jsme  toho legraci.  Funguje jako pátá ke stolu. Židle, ne dcera. Taky jsem tam tehdy koupila na lampu stínidlo a měla jsem ho na hlavě jako klobouk a manžel se za mne jistě hodně styděl, že dělám kašpara. Manžel si vzpomněl, že jsme tehdy po nastěhování do spolanského bytu 2+1 platili 113,- Kč nájem a náhle se tu mezi námi rozproudila živá debata o věcech dávno minulých. Byl to rok 1983 a mně se tady tehdy nelíbilo. ( rovina, smrad ze Spolany, žádné kopce ani lesy ).

Taky jsem našla památník, měly jste, milé blogerky, některá památník? a pamatujete si, co vám tam kdo napsal? Já si pamatuji hlavně to, co jsem nakreslila - ač to neumím - do památníku dceři. Ptáčka, kterého by nepojmenovala ani Jára z Rumburka a že jich na okně mívá spoustu. Něco mezi sýkorkou a vrabcem a trochu možná kolibřík? Zato opsaný veršík plný moudra byl v pořádku.

Mějte se krásně, ženušky a hospodyňky,  a když už musíme uklízet a dělat pořádek v bytě, ať nám to dělá radost.

svícínek jsem dostala, já sama sebe moc neoslavuju:

bílá a žlutá - mám ráda tyhle barvy, jsme na tom s papežem stejně - 

a k tomu občas něco zeleného - 

Pěkný začátek týdne vám všem.

 

Vyzobávání

Milé KOČKY, mívám takové nápady, že se sama divím - a nyní, v tomto počasí, škaredém až běda, mne napadlo, co sem dát pár pěkných příspěvků a zkrátit si čekání na hezké jaro?

Že bychom zkusily spolu vyzobat nějaké fotky z mých dřívějších zájezdíků, kde to stálo za to?

Pravda, kde se mi nelílo, že? Já ráda někam jedu a pak - k překvapení ostatních, se zase ráda vrátím domů.

Určitě to byly mnohé zájezdy na Velikonoční kašny:

zahrady ve Francii: Villandry:

nebo Versailles:

určitě hrady a zámky:

líbilo se mi u Baltu v Polsku:

a případně jinde u moře: Chorvatsko, Černá Hora, Itálie a Fancie?

Korsika - 

a co říkáte na větrné mlýny?

bylo toho hodně, ale zatím stačilo....přeji vám hezkou neděli a krásné vzpomínky na cesty po světě i Čechách.

vaše: