Ve čtvrtek, 24.10., po návratu z Prahy, jsem si zašla nafotit strom, který měl zvláštní barvu listů, jakou jsem dosud nikdy neviděla, takovou zvláštně růžovočervenou, jestli to bylo sluníčkem a modrým pozadím? Nebyla jsem sama, kdo to obdivoval a musím dodat, že listí už bylo víc na zemi, než na stromě, takže jsem měla štěstí, že tam ještě na mne a můj fotoaparát něco zbylo.
Milé KOČKY, nyní se můžete, chcete-li, obdivovat i vy.
Aneb - stále kvetou, ale už tuší, že možná přide déšť a potom třeba i chladno, vítr, sníh.
V úterý po návratu z Karlova náměstí, tedy krátce odpoledne, jsem místo ležení v posteli vzala náčiní a vydala jsem se před dům, butelka mi dost překážela v práci, nevím, co mi do kokteilů píchli, ale bylo docela teplo a tak jsem se pustila do stříhání planých výhonů a jiných nepotřebných větviček u růží. Taky jsem ty poslední zářivě barevné odvážlivce na trnitých větvích nafotila pro vaši i moji potěchu, milé KOČKY.
Ruce jsem měla rozedrané jako po neplánovaném setkání s tatranským medvědem nebo s usurijským tygrem, krev tekla proudem ( jako) a vůbec tomu opečovávání růží nerozumím, tak se keře musí s tou pohromou nějak po svém zjara vyrovnat. Zatím to dělají od r.1983, kdy jsem se sem jako náplava přistěhovala, docela statečně. (růže jsou tu o poznání později).
Pár větviček se šípky ze zplanělé růže a tři květy červené růže jsem si uštípla na ozdobu stolu.
Má prý pršet a mohlo by to ještě počkat - nemám nafoceno jedno místo v Nerátkách - kde jsou stromy o dost barevnější než jinde ve městě, musím se tam brzy vypravit, už je více listí na zemi, než na stromě.
Milé blogerky, buďme milé, usměvavé, přátelské a přející, to by v tom byl čert, abychom to dobré ze sebe nevymáčkly!
Onehdy mi manžel, milé KOČKY, nahrál na PC pořad o jedné z nejvíce navštěvovaných památek Francie - ano, je to Mont-Saint-Michel.
Večer, když byl klid, jsem pořad se zájmem shlédla a vlastně jsem se tam vrátila, byla jsem na tomto kopečku v moři na zájezdu dvakrát a nevadila mi ani tato třetí návštěva. Asi uprostřed povídání o jeho historii i nových výzkumech pomocí super moderní techniky jsem si uvědomila, že mám fotoaparát a zkusila jsem si přes PC něco nafotit a nyní se vám, berte to s úsměvem! - pokusím některé ty snímky ukázat.
Když jsme tam byly s Janou, mojí kdysi kolegyní, prolezly jsme veškeré stavby nahoře - tzn. ty církevní a pak mnohé dole v ,,městečku,, a rovněž hradby a fotily jsme ostošest. Ovšem takové pohledy na skálu, na stavby a na okolí jako byly ty v tomto pořadu - jsme si dovolit nemohly.
Vážené blogerky, milé KOČKY, při hledání vhodných snímků k minulému příspěvku jsem narazila i na fotky receptu na jídlo, ve Francii tak obvyklého, že mne logicky napadlo to sem dát - kdo si dá práci - může si to vyluštit a uvařit. Pak dejte, prosím, vědět, jaké to bylo. Renátko, co ty na to?
Ze zatím jen mně známých důvodů mám potřebu poděkovat Janě, mojí druhdy kolegyni z práce, že se několik let dává mnou vláčet po Evropě a jezdí se mnou, zatím celkem ochotně, na zájezdy. Je to od ní hezké, že mi důvěřuje a pokud nějaký zájezd vyberu, beze strachu se nechá přihlásit a věří, že budu mít šťastnou ruku. (kompenzuje si to pak tím, že na nějaký zájezd jede ještě se svým manželem ).
( já jí z legrace vždy říkám - bude se ti tam líbit a běda ti, jak ne! - nebojte, ona mi to stejným vrací)
Milé KOČKY, včera jsme měli s manželem debatu, přišla otázka, kde se mi nejvíc líbilo a opravdu jsem se nemohla hned rozhodnout, co říct. Jak u nás, tak v cizině mělo vždy to zvolené místo něco do sebe. Ale připusťme, že bych měla udělat pořadí, tak asi nejvíc bodů by dostalo Gaskoňsko, ale to jen proto, že to bylo v době, kdy jsem se na celý jeden měsíc cítila skvěle, po voperování kardiostimulátoru a před objevením se Vetřelce, který sice ve mně už dávno hlodal, ale nevěděli jsme o něm.
A abych Janu nezastrašila, co zas chystám, přidám několik snímků z toho zájezdu. ( vynechám hradby v Carcassonnu a nebo zahrady v Albi a jiná, velmi známá a krásná místa) - Bylo to jen 9 dní, ale moc pěkných. Tak doufejme, že se ještě najdou i další a pro nás dvě samé povedené cesty napříč Evropou.
( schválně vybírám snímky z různých nenápadných zákoutí )
