pátek 8. listopadu 2019

Střípky z Prahy

Dnes mám zase co dát na blog - jupíí.
A dokonce to bude vícedílné, když už, tak už.
Jen tak polopatě:


včera jsem byla na nějakém vyšetření v matičce Praze a kamarádka Marcelka mi na Ládví dovezla piškotovou buchtu, kterou pro mne upekla,
abych nestrádala, hihi.
Tak jsem jí pěkně poděkovala a řekla jí, že bychom se mohly, pokud mi to zdr.stav dovolí, někam v brzké době podívat.
Prý večer se domluvíme,
taky jo, večer, právě dávali na ČT 2 Bedekr, mi volala a prý, kam to bude?
Váhala jsem mezi výlety do Pardubic, do Kolína a nebo do Plzně, říkala jsem si, že nás tam vlak doveze, manžel autem nechtěl v pátek nikam jezdit.
Nakonec jsme se ujednotily, že pojedeme do Prahy a uvidíme.Dnes ráno bylo mlžno a nevlídno, nicméně jsme se sešly a ptám se jí, zda už někdy byla na Olšanských hřbitovech, že bych se tam ráda podívala, bylo to bez připomínek přijato a tak jsme si tam udělaly asi hodinovou procházku.
Některé náhrobky byly zajímavé, působivé, některé ošuntělé a polozarostlé a některé bombastické.
Poté jsme se přesunuly na Mírové náměstí a rozehřály se u vídeňské kávy. Pak jsme se nechaly převézt na Malostranské náměstí a dopřály si placenou prohlídku barokního kostela sv.Mikuláše.
Odtud už to byl kousíček na Jánský vršek, kde jsem Marcelce potřebovala ukázat některé památky.
Pak jsme se vrátily a Nerudovkou spustily ke Sněmovně a došly jsme na Malostranskou, kde jsme si odchytly zase dvaadvacítku a pohodlně dojely na Bílou Horu, kde jsem si přála, aby byl poutní areál otevřený a taky jo,
navíc byl od mé minulé návštěvy krásně opravený a svítilo chvíli i sluníčko, takže se fotilo krásně, téměř samo.
Načež už docela hezky uondané jsme odjely pětadvacítkou kolem sv.Markéty zpátky na Vltavskou a Palmovku, kde jsme se s Marcelkou rozprchly, každá do svého doupátka.
Bože, jak já jsem se potěšila!
A nyní vám,
milé KOČKY,
ukážu pár snímků, abyste měly představu o naší dnešní anabázi:
Nejprve ty Olšanské hřbitovy:
( na hřbitově vás napadne myšlenek! ) -
jste tu pospolu, jestli ležíte přikryti mramorem, žulou nebo jen hlínou a spadaným listím, jestli spíte pokojně nebo snad jste v pekle?
V čase Dušiček jsou hroby plné svíček, květin, nebo zapadané jen tím zlatavým listím.


































středa 6. listopadu 2019

Květiny

Dnes jsem si udělala zase radost,
koupila jsem si kytku a bude mě, doufám, těšit spoustu dní.
( za cenu jedné krabičky cigaret! )


Spolu s ovocem a zeleninou je to pro mne důležité,
mít doma, na stole, kytičku,
( o čokoládě ani nemluvím - ale s tou už zacházím opatrně ).
Milé KOČKY,
venku už není téměř co natrhat, v zimě to bude o větvičkách a nebo o květinách z obchodu.
Měli tam spoustu orchidejí v květináčích a jediné štěstí, že bych to už nepobrala,
jinak jsem si jednu bílou, fialově skvrnitou, určitě koupila!




pondělí 4. listopadu 2019

Zimní look

To je vtipné, já, která cizí výrazy moc nemusím a vlastně až na pár slovíček v němčině nebo v angličtině nic neumím,
si zvolím takový název!


Milé KOČKY,
dnes jsem ,,nahodila,, na sedačku zimní polštářky, abych se připravila duševně na přicházející zimní období,
barevné listí - neboli připomínka krásného podzimu, je pomalu to tam a tak jsem si řekla,
že tu bude teplo od našich wawek a studeno od motivů na polštářcích, či obrázcích na stěně.
Každý večer dojde i na svíčky, aby tu bylo útulněji.
Zabavila jsem se celé odpoledne, pověsila jsem čisté záclony, vyprala ty předešlé
a asi ovlivněna tím sluníčkem po několika pošmourných dnech jsem dostala náladu.
Kéž mi vydrží!
Přeji hezký večer.












Praha listopadová

Praha, listopadová a podvečerní,
na tohle téma bych toho mohla napsat spoustu,


ale ne, jen obrázky a domyslete si samy,
milé KOČKY:
a víte o tomto - prý nejuzším - hotýlku?









neděle 3. listopadu 2019

Na zdymadle

Někdo mi napsal, že ač žije v Ústí n.L., nikdy nebyl na zdymadle, tak mě napadlo, že bych sem mohla dát starší foto z některého našeho výletu,


obvykle jsme jeli vlakem na Ústí západ, pak lanovkou na Větruši a pak pěšky k vodopádu po stráni...odtud k Vrkoči a poté přes zdymadlo na hrad Střekov, pak na nádraží Ústí Střekov a domů,
abych nebyla škrob, přidám i jednu fotečku Vaňovského vodopádu a přilehlé vyvřeliny Vrkoč
( já tomu útvaru na levém břehu Labe říkám po svém Vějíř ).
Milé KOČKY,
obdivuji vaše podzimní fotečky na vašich blozích a probírám se svými, staršími fotkami,
momentálně se držím doma, ale!,
snad se mi příští týden také povede zase vyjít do přírody.