úterý 21. ledna 2020

Oblečení

Někdy v září loňského roku jsem se tu zmiňovala o nové prodejničce dětského oblečení v Litoměřicích,
kterou si otevřela a provozuje moje neteř.


Má tam oblečení pro děti od narození do asi osmi let.
Dodávají jí dva čeští výrobci a to především bavlněné věci, krásné a dobře ušité.
Pokud se vyperou vhodným způsobem a v kvalitním prostředku, nemají děti v tomto oblečení žádné problémy,
jako svědění a vyrážky a navíc, vypadají hezky, roztomile.
Oblečení tohoto druhu může odnosit více dětí po sobě, takže - pokud máte jedináčka, přeprodávejte,
milé KOČKY.
Zdá se, že obchůdek už našly maminky z Litoměřic i okolí a spokojenost je na obou stranách:
mladá podnikatelka má práci,
kupující oblékají své miláčky do slušivých oblečků a babičky?
- mají kam chodit kupovat dárečky pro své dvounohé DÁREČKY.
Pokud se ocitnete na náměstí v Litoměřicích, snadno obchůdek najdete...
je to od náměstí asi 20 metrů v ulici 5.května.
A tady jedno oblečení z dávné minulosti, hihi.
( panenka není focena v mém bytě )

pondělí 20. ledna 2020

Mosty

Dnešní noc jsem nemohla usnout,
někdo počítá ovečky,
jiná jde žehlit ( mám takovou známou! ),

já jsem se převalovala a abych nemyslela na to, co mne ode dneška čeká,
vzpomínala jsem na to, kde a jaké jsem navštívila staré, kamenné mosty v ČR.
( protože jsem viděla i ty některé cizokrajné ).
Mosty jsou úžasné tím, jak spojují dva břehy, nemusíte vodu přeplavat.
Milé KOČKY,
když už jsem si udělala takovou ,,inventuru,, - proč to nenapsat i na blog?
Začnu svým oblíbeným:
mostem, který zná málokdo:
je to most přes Ploučnici kousek od vtoku do Labe v Děčíně na Starém Městě.
Je ze 16 století, prý r.1717 osazen sochami od Brokoffa,
má délku 84 m a široký je 5m.
Zato most na Otavě v Písku zná asi každý, údajně je nejstarší dosud stojící v Čechách, měl dvě věže, délku 110 metrů a šířku 6,5 m.
Chlubí se 7 oblouky. Postaven byl koncem 13 st.
Povodeň v r.2002 byla zničující a bylo nutno ho opravit.
Ten je mnou asi vyfocený nejčastěji, hned vedle pražského, Karlova.
Nejznámější, Karlův, neboli Pražský, postavený na Vltavě v místě bývalého Juditina mostu, je 516 metrů dlouhý, 9,5 m široký, se 16 oblouky, stavba začala 9.7.1357, osazen 30 sochami a sousošími po r.1706.
Také jsem si vzpomněla na most přes Sázavu v obci Ronov, v jakém je stavu nyní, nevím, ale byl ohrožen, snad se opraví?,
napadlo mě i že jsem před lety obdivovala a fotila most v Dobřanech, pamatuji si sochy na jeho ,,zábradlí,,.
Často jsme obcházeli a hledali nejlepší místo na fotku s mužem most ve Žďáru nad Sázavou, s osmi sochami, prý tu byl původně dřevěný most. Mimochodem, nedaleko něho je tu ještě jeden starý most, se dvěma oblouky.
Hodně starý je most v Rabštejně nad Střelou, v nejmenším městě v ČR. Je z r.1335 - 1340, tvrdí se, že je druhý nejstarší u nás!
A už žádný starý není v Roudnici, ale prý tu byl, ten si nepamatuji ani já, zas tak stará nejsem, jen jsem se o něm kdysi dočetla:
postavil ho Jan z Dražic, dohotoven asi r.1340, byl 220 metrů dlouhý a 6,4 m široký a na jeho místě je most nový, byl to třetí nejstarší v Čechách.
Ono se toho napovídá:
jeden starý most, nedávno jsem ho zase viděla a fotila a dávala na blog, se klene nad řekou Mží ve Stříbře,
poměrně hodně fotogenický, barokní, kamenný most je nejvýznamnější památkou v Bělé nad Radbuzou, byl postaven pravděpodobně mezi léty 1703 - 1723, má osm oblouků a šest pilířů, na kterých stojí sochy svatých.
A velmi originální je Ovčí mostek na Jílovském potoce v Děčíně - z r.1561, 18 metrů dlouhý se čtyřmi metry šířky a velkým obloukem...asi 6,5 m výšky? Bývá tu často letní, blesková povodeň.
Určitě jsem na některé mosty, které osobně znám, zapomněla, resp. jsem si na ně v noci nevzpomněla.
Kolem půl šesté ráno jsem konečně usnula a o mostech jsem si mohla nechat zdát.

Pohlednice

Když už jsme se sestrou byly v mělnickém muzeu, koupila jsem si zde několik pohlednic,
předně letecký pohled Mělníka,


protože létat nad tímto městem zatím neplánuji a vyfotit z výšky si ho tedy nemohu,
a pak také několik obrázků z vesnic na okrese Mělník.
Znám hodně vesnic a zajímavých obydlí na Kokořínsku, dnes jsem si zase udělala ,,chuť,, na další.
Manžel nic netuší, ale brzy si vyrazíme na výpravu do několika vesniček a hlavně,
mám úplně čerstvý tip na několik míst, kde je na pískovcových skalách vytesáno mnoho zajímavých reliefů.
Tak mi,
milé KOČKY,
prosím, držte palce, abych měla čas a sílu to navštívit a nafotit.
Rozhledny Vrátenská Hora a Kadlín jsme poctili návštěvou vícekrát, ale pohlednici Vrátenky jsem pro jistotu koupila také.
To by jeden ,,neřek,, - co vše máme za humny.
( jo, byly doby, že jsem to ,,objevovala,, na kole, teď jsem ráda, když mě tam doveze auto nebo bus, hihi).















neděle 19. ledna 2020

V muzeu

Daly jsme si se sestrou rande v Mělníku,
sešly jsme se a zasedly raději hned na náměstí - v cukrárně na kapučíno,
odtud už je to do muzea kousek.


Prohlédly jsme si výstavu porcelánu a kočárky, na ty byla sestra obzvlášť zvědavá.
Nejen, že jsme tu viděly ty staré, košatinky a vlastně některé kousky hodně historické,
ale i ty, ve kterých jsme vozily svého času naše děti.
Velmi přívětivé vstupné!
Zajímavé nedělní odpoledne.
Milé KOČKY:
Aby toho nebylo málo i na Soutok jsme se zašly podívat.
Výhledy nebyly nic moc, Říp byl vidět neostře.
Na zámeckém nádvoří kraloval ještě stromek,
zdejší cukrárna má do konce února zavřeno.
Řekla jsem si, že během zimy zkusím po letech navštívit místa nepříliš vzdálená od bydliště,
tak uvidíme, co se mi povede!

























































středa 15. ledna 2020

Opravy

Dnes jsem se dočetla o opravě zámku a přilehlých budov v obci Čistá na Karlovarsku.
Mám z takových zpráv opravdovou radost, mnohdy je to na poslední chvíli, kdy se památka opravuje a zachraňuje
a o to pak je větší moje potěšení, když se dožiju konce takové opravy a mohu se tam podívat.


Obdivuji ty lidi, že se do takové ruiny pustí, obětují svůj čas, síly a finance a zapojí rodinu a známé a výsledek zdaleka nemají jistý!
Jak víme, mnozí si ty budovy vzali po revoluci zpátky a nechali je zpustnout,
ale nejvíc jich zničili za minulého režimu vojáci a jezeďáci.
Spousta zajímavých, historických budov už spadla, dík za každý hrad, zámek, klášter, kostel, tvrz, které se podaří zachránit.
Vzpomínám na klášter v Pivoni, o kterém jsem se před lety dozvěděla díky paní Martině z televize, která se o jeho záchranu snažila už těsně po revoluci.
Také tvrze v Kestřanech jsem navštívila několikrát a těší mne, že se opravují, ale! protože chybí peníze, jde to pomalu.
Znám mnoho zámků v zuboženém stavu, které se schovávají v roští a své kdysi půvaby nemohou ukazovat světu.
Ale je i dost lidí z oblasti kultury, kteří si pořídili nějaký zapadlý zámeček a postupně ho dávají do pořádku.
Podívejme se napříkladd na Nové Hrady u Litomyšle! jak to tam opravili a je radost v tamní zahradě se projít.
A proč o tom píšu?
Tady je zrovna jedna oblast, kam bych klidně přispěla, i když jen menší částkou, a pocit, že za mé peníze leží třeba pár tašek na nové střeše? není špatný.
Ta naše zemička se potřebuje zkrášlit a uklidit celá.
Milé KOČKY,
jak to vidíte Vy?
A ještě jeden podotk:
jak tak občas chodím po Praze, říkám si, proč se všichni cpou na okraj a nechají to město rozlézat do šířky, v Praze je takových míst, kde by se mělo a mohlo zbourat staré barabizny a postavit něco pořádného v lidském měřítku?
Tím určitě nemyslím paneláky.
Ovšem - to by museli úředníci a developeři začít přemýšlet. A mít chuť udělat naše hlavní město hezčím.