Na dohled od Řípu

Byl u nás Honzík a to dokonce přes noc. Zkusili jsme to, rodiče byli zaskočení tím, že to proběhlo bez problémů.Bude mu v září šest let a do školy půjde až za rok.

Občas ho hlídáme, ale docela si nás ochočil.

Udělali jsme včera na moje přání výlet, vytáhla jsem manžela a Honzíka do busu, jeli jsme do Zálezlic, kdysi, v r.2002 nejvíce postižená vesnice povodní.

Tady jsme se vydali k mostíku přes Vltavu a po panelové silničce šli do ZOO Zelčín.

Pro jistotu tuto ZOO nebudu popisovat, byla jsem tam včera potřetí a nechci je pomlouvat.

Už ty ceny!

Honzíkovi se výlet líbil a ani si pořádně nevšiml, že máme problém. Asi jsem si špatně našla zpáteční bus a tudíž jeden nám odjel před nosem a na druhý jsme museli čekat téměř 1 a 1/2 hodiny.

Počasí bylo pěkné a docela nám to čekání uteklo.Stihla jsem dojít i na místní hřbitov a pofotit kostelík a některé hroby.

Prošli jsme se, děda s Honzíkem si vydatně popovídali a já jsem se zase znova ujistila, že i v okolí lze výletovat a bez auta!

Milé KOČKY, 

pár foto z této výpravy:

Mělník, přitažený:

Smích

Já se ráda směju, když je čemu,
milé KOČKY,
a tak, když jsem onehdy slyšela následující vtip, napadlo mě rozdělit se s vámi,
nejsem skrblík.

co je židovské dilema?
šunka zadarmo

Krmení

Co dodat,
milé KOČKY?

že takhle fotí můj muž.

Labuž

Kde se vzalo, tu se vzalo, v mém slovníku slovo labuž, asi jsem to pochytila od Kaisera a Lábuse nebo tak nějak podobně.
V každé domácnosti jistě existuje nějaký název pro jídlo, které máte rádi a nikdo jiný ho pod tím nezná.
Já jsem si ho uvařila dnes,
milé KOČKY,
manžel žádal jen uvařit brambory, na to máslo a nastrouhaný balkánský sýr, haldu sýra.
Jenže to máme na jeho přání každou chvíli a už mě to nebaví!
Tudíž jsem si k bramborům udělala něco podle svého gusta,
rybu, bílou rybu, tresku, dám na olivový olej nebo na máslo, na pánev, posypu kmínem, solí, přidám majoránku, provensálské koření, trochu mleté papriky a okolo dám rajčátka, papriky, klidně i tři barvy, na plátky cibuli a pár česneků a dusím. 
přikryju skleněnou poklicí a pozoruji:
Ryba si lebedí a natahuje do sebe chutě ze zeleniny, pak ji zkropím notnou dávkou citronové šťávy a za chvíli poté, co rybu otočím na druhý bok, mohu obsah pánve ( té na plotně!), přesunout na vařené brambory, posypat pokrájenou, zelenou, kudrnatou, petrželovou natí, otevřít tokajské bílé a jedem, labuž je na světě.
To je daleko lepší chemka, věřte mi!
Okénko pro zvědavé:
okoukáno ve Francii u stolu, mezi hosty jedné restaurace.
( někdy mám pocit, že frantíci dokáží sníst vše, co se hýbe a co vyroste )

Léto

Léto u moře,
milé KOČKY,
bohužel, to není letošní snímek.