Dnes, v úterý, v půl sedmé vstávačka a že prý pojedeme na výlet.
( to už manžel od pěti snoval plány ) - prý, kam to bude?
Nechtěl nikam daleko a prý někam, kde jsme nebyli nebo už dávno ne.
Tak jsem zalovila v mých předpřipravených papírkách s nápady...
Dopadlo to tak, že jsme jeli trasu:
Mělník - Luštěnice - Jabkenice - Mcely - Křinec - Dymokury - Městec Králové - Nový Bydžov - Libčany.
Některé další plánované cíle jsem buď vynechala, nebo odložila na jindy.
V Jabkenicích jsem si nafotila starý kostel a zvonici, bylo to po ránu moc příjemné místo.
Zámek Mcely se mi nepodařilo nafotit, pouze přes bránu, zato obce Sovenice a Bošín se mi moc líbily.
Další zastavení bylo u opraveného zámku v Křinci, sezona tam asi skončí počátkem září, mívají otevřeno v so+ne.
Vynechali jsme třeba Chotuc ( už jsem tam kdysi byla ), zámek Kopidlno, zámek v Nechanicích - byli jsme tam 2x už kdysi, mlýn v Boharyni - na ten se určitě podíváme jindy...
kam taky máme pořád jezdit?
Hlavně jsem chtěla navštívit v Libčanech kostel, zvonici a zdejší bonsaje.
Podělím se o dojmy s vámi,
milé KOČKY:
v Jabkenicích ( je tam i muzeum, věnuje se B.Smetanovi ):
zámek Mcely:
Křinec:
Dymokury:
Libčany:
Křížová cesta, kostel, dřevěná zvonice, prodejna a výstava bonsají...
výhled na Kuňku:
úterý 25. srpna 2020
pondělí 24. srpna 2020
Na skále
Už dlouho si všímám různých, lidmi vytvořených děl na skalách,
někde jsou v dobrém stavu a jinde už téměř nejsou vidět.
Co vím, tak hodně jich je v oblasti mezi Mělníkem a Osinalicemi
a od této myšlené čáry na východ.
Vážně uvažuji o tom, že bych je časem zmapovala.
Tento obrázek na skále jsem kdysi zvěčnila poblíž Tokáně
(neblaze proslulé místo, letos vyhořelé letovisko na Děčínsku)
Kdo a nebo proč to někdo vytesal či vyškrábal a co ho k tomu vedlo už nezjistím,
nicméně si myslím, že stojí za uchování.
Hezké pondělní odpoledne,
milé KOČKY.
někde jsou v dobrém stavu a jinde už téměř nejsou vidět.
Co vím, tak hodně jich je v oblasti mezi Mělníkem a Osinalicemi
a od této myšlené čáry na východ.
Vážně uvažuji o tom, že bych je časem zmapovala.
Tento obrázek na skále jsem kdysi zvěčnila poblíž Tokáně
(neblaze proslulé místo, letos vyhořelé letovisko na Děčínsku)
Kdo a nebo proč to někdo vytesal či vyškrábal a co ho k tomu vedlo už nezjistím,
nicméně si myslím, že stojí za uchování.
Hezké pondělní odpoledne,
milé KOČKY.
neděle 23. srpna 2020
Nadýchaný
Když už jsem tady nakousla téma koláče,
pochlubím se cizím peřím!
A to hned dvakrát.
Tedy, jen, když nebudete,
milé KOČKY,
protestovat.
Minulou neděli nás švagrová přivítala koláčem s borůvkami -
a jak vnučky, tak já, dokonce i moje dcera a její manžel jsme byli tak nadšení jeho lehkostí,
že jsem během pobytu od Růženky vymámila recept a ten jsem poslala k mladým, aby si ho také mohli občas upéct.
( chlubila jsem se tu už, že moje mladší vnučka s mámou ráda peče? )
Recepis na dobrotu ( jistě mnohé znáte ):
1 kelímek bílého jogurtu
1 hrnek cukru
2 hrnky polohrubé mouky
1/2 hrnku oleje
2 vejce
1 vanilcukr
1 prdopeč
mléko podle potřeby - toto vše se smíchá a mlékem rozředí na ne moc řídké těsto,
které se nalije na vymazaný a vysypaný plech s vyšším okrajem
připravíme si ovoce ( borůvky, nebo meruňky, maliny, rybíz, švestky, případně jiné )
posypeme těsto ovocem a na to nasypeme předem připravenou drobenku,
dáme do trouby na 170 st. a pečeme asi 25 min.
Dokud nevystydne, odháníme zájemce...
Aby toho nebylo málo, dnes na poledne přijela moje sestra, která byla zrovna u své dcery na Mělnicku a upekla tam klasické kynuté koláče se švestkama a polovinu plechu té dobroty nám dovezla.
Život je sladký a chutný!
pochlubím se cizím peřím!
A to hned dvakrát.
Tedy, jen, když nebudete,
milé KOČKY,
protestovat.
Minulou neděli nás švagrová přivítala koláčem s borůvkami -
a jak vnučky, tak já, dokonce i moje dcera a její manžel jsme byli tak nadšení jeho lehkostí,
že jsem během pobytu od Růženky vymámila recept a ten jsem poslala k mladým, aby si ho také mohli občas upéct.
( chlubila jsem se tu už, že moje mladší vnučka s mámou ráda peče? )
Recepis na dobrotu ( jistě mnohé znáte ):
1 kelímek bílého jogurtu
1 hrnek cukru
2 hrnky polohrubé mouky
1/2 hrnku oleje
2 vejce
1 vanilcukr
1 prdopeč
mléko podle potřeby - toto vše se smíchá a mlékem rozředí na ne moc řídké těsto,
které se nalije na vymazaný a vysypaný plech s vyšším okrajem
připravíme si ovoce ( borůvky, nebo meruňky, maliny, rybíz, švestky, případně jiné )
posypeme těsto ovocem a na to nasypeme předem připravenou drobenku,
dáme do trouby na 170 st. a pečeme asi 25 min.
Dokud nevystydne, odháníme zájemce...
Aby toho nebylo málo, dnes na poledne přijela moje sestra, která byla zrovna u své dcery na Mělnicku a upekla tam klasické kynuté koláče se švestkama a polovinu plechu té dobroty nám dovezla.
Život je sladký a chutný!
Přání
Všem Helenkám,
kterým jsem nepřála v týdnu telefonem,
dodatečně přeji vše nejlepší a pevné zdraví k svátku.
A vám ostatním,
milé KOČKY,
pilné včeličky, blogerky,
přeji hezký a pohodový nový týden.
kterým jsem nepřála v týdnu telefonem,
dodatečně přeji vše nejlepší a pevné zdraví k svátku.
A vám ostatním,
milé KOČKY,
pilné včeličky, blogerky,
přeji hezký a pohodový nový týden.
sobota 22. srpna 2020
Doma
Po mnoha telefonátech, po několika změnách, jsme se s dcerou nakonec dohodly,
že dovolenou s vnučkami začnu až v neděli,
mladí pro mne přijeli a dovezli nás k mé švagrové do Benešova nad Ploučnicí.
Zabydlely jsme se s vnučkami v její chatce a obdivovali s dcerou a zeťem zahradu, plnou květin.
Celý týden bylo horko, takže jsme několik plánovaných akcí buď zkrátily nebo i odročily na jindy.
V pondělí jsme si udělaly kolečko kolem města, neb jsem mládeži chtěla ukázat to nejzajímavější v rodném městě.
V úterý jsme jely se švagrovou autem do Děčína a prochodily jsme ( už samy tři ) nejen zámek, ale i nábřeží z obou stran.Vrátily jsme se do Bnš. vlakem.
Ve středu přijel brzy ráno manžel, dovezl nám chleba a housky,
( nějaký důvod k návštěvě si najít musel ),
odvezl nás na výlet na rozhlednu Sokolí vrch, pak na Varhany - správně Panskou skálu v Kamenickém Šenově, pokračovali jsme do Nového Boru, kde jsme si prohlédly (zase znova )
Sklářské muzeum na náměstí, odtud do Sloupu na Skalní hrad.
Ve čtvrtek jsme se rozhodly jet na Jedlovou a že půjdeme na hrad Tolštejn, ale než jsme došly k nádraží, změnily jsme plán a jely jsme vlakem až do Rumburka. Celý jsme ho obešly, sešla jsem se s kamarádkou, která byla kdysi mojí sousedkou,
a odpoledne, po návratu, nás švagrová pozvala do nového domu a k bazénu jejího syna.
Nejen, že nás tam skvěle pohostili, ale i jejich dcera a moje vnučky se tam krásně vymáchaly a si zaplavaly, já osobně jsem obdivovala jak dům, tak zahradu, mají to tam opravdu nádherné.
Navíc to bylo kousek od mého rodného domu.
Pátek jsme si kvůli horku nechaly jako odpočinkový den, dopoledne jsme byly v chatce a na zahradě, případně pod zahradní sprchou, nebo v přilehlém altánku. Já jsem se oddala vosímu badmintonu, vzala jsem plácačku a celé odpoledne jsem pinkala vosy do jisté oblastí zahrady. Odpinkla jsem jich za dvě hodiny přes 150 ks!Udělaly si totiž pod střechou altánu bydliště a moc se to mým vnučkám nelíbilo, když si něco daly a vosy jim nahlížely do talíře.
Dnes, v sobotu, přijeli po poledni dcera se zeťem a odvezli si nás domů, tedy, po pravdě, mne vysadili u mne doma, takže budu spát opět ve své posteli a letošní prázdninový pobyt s vnučkami si mohu odškrtnout.
Ještě za zmínku stojí fakt, že švagrová nám uvařila dva dny skvělý oběd, ve středu dělala na přání smažený květák s bramborem a vynikající polévku a jedné vnučce místo květáku kuřecí řízek,
mému manželovi dokonce část oběda dala ještě sebou jako výslužku,
chudinka, co by jedl, když manželka není doma???
Jiný den nám - mlsounům - uvařila nadýchané knedlíky s borůvkami a strouhaným tvarohem a šlehačkou a další vnučka si přála lečo, tak vařila zase dvě jídla!
U stolu byla i její matka, která bude mít za pár dní 90 let!!!, také její snacha a vnučka, takže bylo veselo.
Aby mi nebylo po vnučkách tak smutno, ve středu asi k nám obě ještě přijedou, budou jim doma měnit střešní okna a holčiny tu budou asi dva dny.
Milé KOČKY,
pojďme si to na několika obr. zrekapitulovat.
naše dočasné bydlení:
Benešov nad Ploučnicí:
V Děčíně:
Sokolí Vrch:
Panská skála, neboli Varhany:
V Novém Boru:
V Rumburku:
že dovolenou s vnučkami začnu až v neděli,
mladí pro mne přijeli a dovezli nás k mé švagrové do Benešova nad Ploučnicí.
Zabydlely jsme se s vnučkami v její chatce a obdivovali s dcerou a zeťem zahradu, plnou květin.
Celý týden bylo horko, takže jsme několik plánovaných akcí buď zkrátily nebo i odročily na jindy.
V pondělí jsme si udělaly kolečko kolem města, neb jsem mládeži chtěla ukázat to nejzajímavější v rodném městě.
V úterý jsme jely se švagrovou autem do Děčína a prochodily jsme ( už samy tři ) nejen zámek, ale i nábřeží z obou stran.Vrátily jsme se do Bnš. vlakem.
Ve středu přijel brzy ráno manžel, dovezl nám chleba a housky,
( nějaký důvod k návštěvě si najít musel ),
odvezl nás na výlet na rozhlednu Sokolí vrch, pak na Varhany - správně Panskou skálu v Kamenickém Šenově, pokračovali jsme do Nového Boru, kde jsme si prohlédly (zase znova )
Sklářské muzeum na náměstí, odtud do Sloupu na Skalní hrad.
Ve čtvrtek jsme se rozhodly jet na Jedlovou a že půjdeme na hrad Tolštejn, ale než jsme došly k nádraží, změnily jsme plán a jely jsme vlakem až do Rumburka. Celý jsme ho obešly, sešla jsem se s kamarádkou, která byla kdysi mojí sousedkou,
a odpoledne, po návratu, nás švagrová pozvala do nového domu a k bazénu jejího syna.
Nejen, že nás tam skvěle pohostili, ale i jejich dcera a moje vnučky se tam krásně vymáchaly a si zaplavaly, já osobně jsem obdivovala jak dům, tak zahradu, mají to tam opravdu nádherné.
Navíc to bylo kousek od mého rodného domu.
Pátek jsme si kvůli horku nechaly jako odpočinkový den, dopoledne jsme byly v chatce a na zahradě, případně pod zahradní sprchou, nebo v přilehlém altánku. Já jsem se oddala vosímu badmintonu, vzala jsem plácačku a celé odpoledne jsem pinkala vosy do jisté oblastí zahrady. Odpinkla jsem jich za dvě hodiny přes 150 ks!Udělaly si totiž pod střechou altánu bydliště a moc se to mým vnučkám nelíbilo, když si něco daly a vosy jim nahlížely do talíře.
Dnes, v sobotu, přijeli po poledni dcera se zeťem a odvezli si nás domů, tedy, po pravdě, mne vysadili u mne doma, takže budu spát opět ve své posteli a letošní prázdninový pobyt s vnučkami si mohu odškrtnout.
Ještě za zmínku stojí fakt, že švagrová nám uvařila dva dny skvělý oběd, ve středu dělala na přání smažený květák s bramborem a vynikající polévku a jedné vnučce místo květáku kuřecí řízek,
mému manželovi dokonce část oběda dala ještě sebou jako výslužku,
chudinka, co by jedl, když manželka není doma???
Jiný den nám - mlsounům - uvařila nadýchané knedlíky s borůvkami a strouhaným tvarohem a šlehačkou a další vnučka si přála lečo, tak vařila zase dvě jídla!
U stolu byla i její matka, která bude mít za pár dní 90 let!!!, také její snacha a vnučka, takže bylo veselo.
Aby mi nebylo po vnučkách tak smutno, ve středu asi k nám obě ještě přijedou, budou jim doma měnit střešní okna a holčiny tu budou asi dva dny.
Milé KOČKY,
pojďme si to na několika obr. zrekapitulovat.
naše dočasné bydlení:
Benešov nad Ploučnicí:
V Děčíně:
Sokolí Vrch:
Panská skála, neboli Varhany:
V Novém Boru:
V Rumburku:
Přihlásit se k odběru:
Příspěvky (Atom)