Pár dní klid

Tento týden byl poněkud hektický:
v pondělí jsme si půjčili na celý den Honzíka
( v úterý nastoupil už do školky, tak ho chtěl děda o jeden den té školky ušetřit ).
V úterý jsme jeli na výlet.
Ve středu přijely mé vnučky a byly tu až do pátku. Doma jim měnili střešní okna a tak jejich rodiče potřebovali mít ,,volné ruce,,.
Na čtvrtek jsem plánovala pro ně výlet, ale holčiny nechtěly nikam a tudíž jsme byli doma.
V pátek po obědě jsem je doprovodila do Prahy na Hl.nádraží a vrátila jsem se domů.
Nu a dnes, v sobotu, jsem si vše vynahradila. Původně chtěl manžel, že ještě někam vyjedeme, ale nevěděla jsem, zda by nám přálo počasí a tak jsem zůstala doma, převlékla povlečení a začala velký úklid v ložnici. Nevím, co mě to popadlo, ale raději se tomu nutkání poddám, než mě to přejde.
Na výlet můžeme jet jindy, až bude jisté, že nás nepřepadne bouřka nebo slejvák, ne?
Zítra, v neděli, si dopřeju Toulavku a Objektiv.
A další týden bude minulostí.
Potřebuji pár dní klid.
Už se těším někam do lesa, brzy začne Babí léto a to já nejraději.
Milé KOČKY,
a taky si udělám čas a projdu vaše blogy, mám skluz!

To zas bylo

Dnes, v úterý, v půl sedmé vstávačka a že prý pojedeme na výlet.
( to už manžel od pěti snoval plány ) - prý, kam to bude?
Nechtěl nikam daleko a prý někam, kde jsme nebyli nebo už dávno ne.
Tak jsem zalovila v mých předpřipravených papírkách s nápady...
Dopadlo to tak, že jsme jeli trasu:
Mělník - Luštěnice - Jabkenice - Mcely - Křinec - Dymokury - Městec Králové - Nový Bydžov - Libčany.
Některé další plánované cíle jsem buď vynechala, nebo odložila na jindy.
V Jabkenicích jsem si nafotila starý kostel a zvonici, bylo to po ránu moc příjemné místo.
Zámek Mcely se mi nepodařilo nafotit, pouze přes bránu, zato obce Sovenice a Bošín se mi moc líbily.
Další zastavení bylo u opraveného zámku v Křinci, sezona tam asi skončí počátkem září, mívají otevřeno v so+ne.
Vynechali jsme třeba Chotuc ( už jsem tam kdysi byla ), zámek Kopidlno, zámek v Nechanicích - byli jsme tam 2x už kdysi, mlýn v Boharyni - na ten se určitě podíváme jindy...
kam taky máme pořád jezdit?
Hlavně jsem chtěla navštívit v Libčanech kostel, zvonici a zdejší bonsaje.
Podělím se o dojmy s vámi,
milé KOČKY:

v Jabkenicích ( je tam i muzeum, věnuje se B.Smetanovi ):

zámek Mcely:

 Křinec:

 Dymokury:

Libčany:
Křížová cesta, kostel, dřevěná zvonice, prodejna a výstava bonsají...

výhled na Kuňku:

Na skále

Už dlouho si všímám různých, lidmi vytvořených děl na skalách,
někde jsou v dobrém stavu a jinde už téměř nejsou vidět.
Co vím, tak hodně jich je v oblasti mezi Mělníkem a Osinalicemi
a od této myšlené čáry na východ.
Vážně uvažuji o tom, že bych je časem zmapovala.
Tento obrázek na skále jsem kdysi zvěčnila poblíž Tokáně
(neblaze proslulé místo, letos vyhořelé letovisko na Děčínsku)
Kdo a nebo proč to někdo vytesal či vyškrábal a co ho k tomu vedlo už nezjistím,
nicméně si myslím, že stojí za uchování.
Hezké pondělní odpoledne,
milé KOČKY.

Nadýchaný

Když už jsem tady nakousla téma koláče,
pochlubím se cizím peřím!
A to hned dvakrát.
Tedy, jen, když nebudete,
milé KOČKY,
protestovat.
Minulou neděli nás švagrová přivítala koláčem s borůvkami -
a jak vnučky, tak já, dokonce i moje dcera a její manžel jsme byli tak nadšení jeho lehkostí,
že jsem během pobytu od Růženky vymámila recept a ten jsem poslala k mladým, aby si ho také mohli občas upéct.
( chlubila jsem se tu už, že moje mladší vnučka s mámou ráda peče? )
Recepis na dobrotu ( jistě mnohé znáte ):
1 kelímek bílého jogurtu
1 hrnek cukru
2 hrnky polohrubé mouky
1/2 hrnku oleje                                                                                                                     
2 vejce
1 vanilcukr
1 prdopeč
mléko podle potřeby  - toto vše se smíchá a mlékem rozředí na ne moc řídké těsto, 
které se nalije na vymazaný a vysypaný plech s vyšším okrajem
připravíme si ovoce ( borůvky, nebo meruňky, maliny, rybíz, švestky, případně jiné )
posypeme těsto ovocem a na to nasypeme předem připravenou drobenku, 
dáme do trouby na 170 st. a pečeme asi 25 min.
Dokud nevystydne, odháníme zájemce...
Aby toho nebylo málo, dnes na poledne přijela moje sestra, která byla zrovna u své dcery na Mělnicku a upekla tam klasické kynuté koláče se švestkama a polovinu plechu té dobroty nám dovezla.
Život je sladký a chutný!

Přání

Všem Helenkám,
kterým jsem nepřála v týdnu telefonem,
dodatečně přeji vše nejlepší a pevné zdraví k svátku.
A vám ostatním,
milé KOČKY,
pilné včeličky, blogerky,
přeji hezký a pohodový nový týden.