čtvrtek 12. listopadu 2020

Po kostelích

 Když jsem se tu přehrabovala ve fotkách z adventních  zájezdů, všimla jsem si, že jsme při nich navštívili také spoustu kostelů, kaplí a míst, kde byly k vidění vyřezávané oltáře, zajímavé malby a sochy, případně právě výstavy betlémů nebo třeba celá vesnička upečená z perníku, se závějemi z moučkového cukru, cestovky vybírají atraktivní místa, slibují nejvyšší věž, největší vánoční trh, nejstarší výrobu likéru v Evropě, nejstarší tohle a nejkrásnější támhleto, a to se týká také těchto církevních staveb. Z toho množství klášterů a kostelů vám tady některé, s dovolením, ukážu:

milé KOČKY,

pokud vás tohle téma nebude bavit, vydržte pár dní a vrátím se k civilním fotkám, hihi.

Dost často se mi stává, že mnohé objekty vyfotím a teprve doma pořádně prohlédnu, pak si kladu otázku, proč někdo kdysi právě tohle vytesal nebo namaloval, proč a za jakým účelem to vyráběl a zda dostal zaplaceno, hihi...určitě to neměl hotové hned a dalo mu to plno práce, třeba malby na stropě asi nebyly žádný med.

Jste už zvědavé? to bych ráda, mám pro vás pár kousků, které stojí za vidění! Kvalita není kdovíjaká, foceno v temném kostele bez blesku? jako výmluva to ujde, ne?






































Toto je vzorek, mám jich příliš mnoho. Ale můžete tu zjistit, co vše na adventním zájezdu je možné spatřit. ( Chovám se jako terorista: když už sedíme v busu a vím, že mi kolegyně neuteče ze zájezdu, říkám jí: doufám, že se ti na zájezdu bude líbit, a běda ti, jak ne! )




Zkouška

 Vypadá to jako zkouška na pečení, ale je to všechno jinak. Když tu byla před několika dny vnučka, koupily jsme na nákupu také jeden balíček lískových oříšků, ale nakonec je nejedla a já jsme se rozhodla je použít na jednu dávku cukroví, původně to mají být ořechy, které se plní krémem a slepují ...já jsme je upekla, nějaké snědl manžel ještě holé, říká tomu beru vzorek, vůně po celém domě jako na Vánoce, slepila jsem je nakonec nutelou, rozmíchanou vaječným koňakem,

milé KOČKY,

také jsem tu měla od loňska vyloupané vlašáky, co mi darovala Jana, právě rovných 20 dkg, tak šly taky na rozemletí a z nich jsem udělala těsto jako na vanilkové rohlíčky, zatím si hoví v lednici, ty budu péct dnes. Jenže, kdo by se pracně motal s rohlíčky, udělám placku a vykrájím to vykrajovátkem, mám jedno nové, tak to mám vyzkoušené, že to jde rychle. A na zvědavé dotazy, které by přišly: proč teď cukroví? - protože v sobotu přijede jeden Martin a jeho rodinka a budeme péct kachnu převlečenou za husu a bramborový knedlík a červené zelí a ke kávičce přijde něco sladkého a do krabičky dáreček ve formě cukroví. Doufám, že mu s tím jeho žena ( moje dcera ) a jeho dcery pomůžou.

Tak proto. Teď už se formičky suší, ta práce s mytím mě nebaví. Ale udělat se musí.



středa 11. listopadu 2020

Já a Temelín

To jednou, v létě, o dovolené s vnučkami, na polní cestě, s výhledem k Vodňanům a k Temelínu...

v okolí jsme měli koně, kozy, kravičky a jiná zvířátka, neb jsme bydleli na farmě, ale pro jistotu měla vnučka sebou i kravičku plyšovou.

Doufám pevně, že ještě budu mít mnohokrát možnost strávit prázdninový čas s vnučkami v nějakém kouzelném koutě naší krásné zemičky. Malá, ale pěkná!



Nu a ty dvě atomové elektrárny k tomu patří.

úterý 10. listopadu 2020

Třebechovický

 Jako prémii vám tady, 

milé KOČKY, 

dám na zítra Třebechovický Betlém, nebudu doma, jedu na CT a děkuji předem všem, kdo mi budou držet palce. Moc se mi do Prahy nechce, doufám, že si nepřivezu žádný covid, 

mějte se dobře a rádi, já se vrátím!





Videozáznam nemohu přidat, soubor je prý moc velký...Betlém spouštějí  na určitý čas a tak si ho v pohybu budete muset zajet prohlédnout, až to bude možné.


Betlémy

 Betlémy, ač jsem ,,nevěřící,, se mi líbí, komu ne? Malé, střední i velké, ploché jen z papíru či dřevěné a s figurkami propracovanými k dokonalosti, pohyblivé, jeden se ani nediví, že před nimi stojí dospělí lidé a děti v němém úžasu.

Co já jsem jich už viděla a kolik jich ještě - možná - někdy uvidím,

milé KOČKY,

zkusím si je tady zrekapitulovat. Cílem není se vytahovat, ale někoho tam v dáli potěšit. Někoho, kdo nemá možnost se podívat za humna, a přitom by o to stál. Zkusíme tuto prohlídku teď a tady a vy, milé návštěvnice blogu, můžete do seznámku přidat své zkušenosti s betlémy. ( nejvíc by byla návštěva Betléma, tam jsem, bohužel, zatím nebyla).

S vnučkami jsme navštívily ten věhlasný v Jindřichově Hradci, stejně významný v Třebechovicích pod Orebem - pod Orlickými horami, na výstavě v Jindřišské věži jsem s nimi byla obdivovat betlémy z Třešti, velké množství zajímavých jsme po několik roků obdivovaly v klášteře na Jungmannově náměstí. Rozhodně krásné byly ty v podzemí Betlémské kaple. A v cizině ?: většinou na zájezdech s Janou jsme měly možnost obdivovat krásné, s vyřezávanými figurkami : v klášteře Rein, v klášteře Spital am Pyhrn, ( nemá se psát v klášteru? )...v muzeu ve Steyru, známý je i poblíž něho u Ježíškovy pošty, spousty bych jich mohla vyjmenovat i v německých městech, mnohdy je mají lidé vystavené v oknech, ve výlohách, dokonce jsou tam i takové, které jsou vyrobené v Čechách a staré spouty let. 

Namátkou se projdu staršími fotkami ze zájezdů a z dovolených  s vnučkami: co na tom, že to nebude všechno, jen taková inspirace. Letos to na prohlídky nevidím.
















a jednou betlém z J.H. v pohybu: dívka na konci záběru, v šatech a kloboučku, je mladší vnučka: