Trhy

 Trhy, adventní, to jsou stánky na náměstích a v přilehlých ulicích,  prodejny s různým zbožím, pro nezasvěcené se to může zdát jako nuda, tlačenice, ale - hlavně v Německu a Rakousku jsme zpočátku  ( v poslední době se to mohlo změnit ) oceňovaly tu specifickou vůni, výzdobu, chvojí, punče, spousta čokolády, teplý vaječný koňak, štoly, perníčky, horké kaštany,  ozdoby, uzeniny, různá krajová teplá jídla, sýry, rozličné pražené ořechy a mandle a cizokrajné  plody, výrobky ze dřeva, vlny, kožešin, pletené zboží, kuchyňské vychytávky, plechové krabice s nádhernými obrázky, krásně ozdobené stromy ve veřejném prostoru, v obchodních domech, spousta světýlek, vánoční hudba, množství cinkrlátek, výzdoba cílená na děti a také mnohdy působící na dospěláky, aby co nejvíce utráceli. A jeden nešvar: často dlouhé fronty v OD před WC!

Milé KOČKY,

my nikdy neošidíme program o návštěvu cukrárny a dáme si šálek capučína a malinový dortík, to totiž nemůžete v německy mluvících zemích touto objednávkou nic zkazit. Nezapomenu, jak mě jednou v Lipsku přilákala nádherná vůně z prodejny kávy. Od té doby vím, co to je závislost. 

Přiznám se, když se vrátím po dvou či třech dnech adventního zájezdíku v neděli večer domů, jsem pak jako nabuzená a mám daleko víc energie vše si doma nachystat a připravit, aby bylo na svátky všechno co nejlepší, je to velká inspirace.

Purpuru, františka, svíčky, ozdobné řetězy, hračky, plyšáky, co já vím, to vše tam můžete koupit a mít.

Magnetky a hrnky zdejší od svařáku...

Po kostelích

 Když jsem se tu přehrabovala ve fotkách z adventních  zájezdů, všimla jsem si, že jsme při nich navštívili také spoustu kostelů, kaplí a míst, kde byly k vidění vyřezávané oltáře, zajímavé malby a sochy, případně právě výstavy betlémů nebo třeba celá vesnička upečená z perníku, se závějemi z moučkového cukru, cestovky vybírají atraktivní místa, slibují nejvyšší věž, největší vánoční trh, nejstarší výrobu likéru v Evropě, nejstarší tohle a nejkrásnější támhleto, a to se týká také těchto církevních staveb. Z toho množství klášterů a kostelů vám tady některé, s dovolením, ukážu:

milé KOČKY,

pokud vás tohle téma nebude bavit, vydržte pár dní a vrátím se k civilním fotkám, hihi.

Dost často se mi stává, že mnohé objekty vyfotím a teprve doma pořádně prohlédnu, pak si kladu otázku, proč někdo kdysi právě tohle vytesal nebo namaloval, proč a za jakým účelem to vyráběl a zda dostal zaplaceno, hihi...určitě to neměl hotové hned a dalo mu to plno práce, třeba malby na stropě asi nebyly žádný med.

Jste už zvědavé? to bych ráda, mám pro vás pár kousků, které stojí za vidění! Kvalita není kdovíjaká, foceno v temném kostele bez blesku? jako výmluva to ujde, ne?

Toto je vzorek, mám jich příliš mnoho. Ale můžete tu zjistit, co vše na adventním zájezdu je možné spatřit. ( Chovám se jako terorista: když už sedíme v busu a vím, že mi kolegyně neuteče ze zájezdu, říkám jí: doufám, že se ti na zájezdu bude líbit, a běda ti, jak ne! )

Zkouška

 Vypadá to jako zkouška na pečení, ale je to všechno jinak. Když tu byla před několika dny vnučka, koupily jsme na nákupu také jeden balíček lískových oříšků, ale nakonec je nejedla a já jsme se rozhodla je použít na jednu dávku cukroví, původně to mají být ořechy, které se plní krémem a slepují ...já jsme je upekla, nějaké snědl manžel ještě holé, říká tomu beru vzorek, vůně po celém domě jako na Vánoce, slepila jsem je nakonec nutelou, rozmíchanou vaječným koňakem,

milé KOČKY,

také jsem tu měla od loňska vyloupané vlašáky, co mi darovala Jana, právě rovných 20 dkg, tak šly taky na rozemletí a z nich jsem udělala těsto jako na vanilkové rohlíčky, zatím si hoví v lednici, ty budu péct dnes. Jenže, kdo by se pracně motal s rohlíčky, udělám placku a vykrájím to vykrajovátkem, mám jedno nové, tak to mám vyzkoušené, že to jde rychle. A na zvědavé dotazy, které by přišly: proč teď cukroví? - protože v sobotu přijede jeden Martin a jeho rodinka a budeme péct kachnu převlečenou za husu a bramborový knedlík a červené zelí a ke kávičce přijde něco sladkého a do krabičky dáreček ve formě cukroví. Doufám, že mu s tím jeho žena ( moje dcera ) a jeho dcery pomůžou.

Tak proto. Teď už se formičky suší, ta práce s mytím mě nebaví. Ale udělat se musí.

Já a Temelín

To jednou, v létě, o dovolené s vnučkami, na polní cestě, s výhledem k Vodňanům a k Temelínu...

v okolí jsme měli koně, kozy, kravičky a jiná zvířátka, neb jsme bydleli na farmě, ale pro jistotu měla vnučka sebou i kravičku plyšovou.

Doufám pevně, že ještě budu mít mnohokrát možnost strávit prázdninový čas s vnučkami v nějakém kouzelném koutě naší krásné zemičky. Malá, ale pěkná!

Nu a ty dvě atomové elektrárny k tomu patří.