Ty má každý rád ( a já přidám, že i ty kousek od nich - Klokočské )
Milé KOČKY, jsou sice cestičky jimi napříč trochu krkolomné a náročné, ale místy i docela schůdné a nejvíc mě baví, že v Besedicích dělají dobré langoše, trocha toho nezdravého jídla jednou za rok se hodí.
Provedu vás - jako už mnohé před vámi:
Dnes je úterý, 23.8.2022 a jdu se prát s Vetřelcem, ač jsem nekřtěná, pro jistotu si sem dám trochu křesťanské tématiky, jeden nikdy neví, co zabere.
Takovéto alibisty mám nejraději, ale já si říkám, že jestli Bůh existuje a má lidi rád, proč by mi nepomohl jen tak?
Milé KOČKY,
pár fotek ze zájezdu s Janou k Mosele a Rýnu:
( fotky zevnitř bez blesku - nic moc )
Když se člověk vydá na zájezd nebo na výlet a nafotí kde co, a pokud občas něco z toho dá na blog, po čase - pokud se k fotkám vrátí, obvykle zjistí, že tam má mnoho snímků, které jsou také zajímavé a přitom je původně přehlédl. Alespoň já to tak, milé KOČKY, mám, že když si občas zpětně něco prohlédnu, sama jsem překvapená, co najdu.
A právě z těchto fotek bych vám dnes ráda udělala takový pel mel.
to by Dioklecián koukal, kdyby se do Splitu podíval dnes:
Koncem srpna, jak se začne blížit podzim, jsem jako na trní. Září mám ráda a říjen také, přidávají se do krajiny barvičky a to já můžu. Jak na koukání, tak na focení, vinice, aleje, kopečky a později opadané listí, sluníčko se prodírá ranními mlžnými závoji a vše je takové ztichlé, pavučinky se třpytí kapičkami rosy, pokud není sucho, jsou i houby v lese, to já pookřeju a lítám po lese jako čmuchací pes.
Babí léto - to ke mně sedne.
Apropo, vinice, je mi jedno, zda to jsou zdejší na Mělnicku, nebo ty Žernosecké, případně kolem Mikulova a jinde, na Znojemsku, kolem Mosely nebo ty Tokajské...něco v těch pozemcích a půdě je, že se to tak líbí. A což pak ty produkty na stole ve sklenicích a pohárech! To je teprve krása a dojem.
Milé KOČKY, to by chtělo znova si přečíst Dobrý ročník nebo zhlédnout stejnojmenný film.
Krasavci:
Milé KOČKY, co vy a zvířátka?
Nikdy nezapomenu, jak starší vnučka na dovolené v Jižních Čechách krmila kozla tak, že levou rukou si držela zacpaný nos a pravou mu nabízela přes plot pampelišky...
