pátek 3. února 2023

Zvonice díl II.

 Dokud mi paměť slouží, pustím se do druhého dílu dřevěných zvonic, třeba to některou z vás, milé KOČKY, inspiruje k jarnímu putování po českém venkově?

Tentokrát začneme v Jabkenicích:


pokračujeme na Vyskeř:



zastavíme se v Radouni:


a v sousedství máme Libiš:


Obříství:


Hostín u Vojkovic: ve zdejším, sousedním kostele jsou krásné staré malby a výzdoba


Mělník:


a Slavoňov přidám jen do počtu, ač sem zeměpisně nepatří...


také zítra tu na vás, milé blogerky, čeká příspěvek...


čtvrtek 2. února 2023

Zvonice

 Milé KOČKY, k mému velkému překvapení, ale také ke značnému potěšení přicházejí na můj blog, dá se říci nové blogerky, a nejen proto jsem se rozhodla udělat takový malý triptych - o dřevěných zvonicích - tedy o zvonicích, které jsem časem navštívila, které jsem si nafotila a které mi utkvěly v paměti. ( o některých z nich jsem už dávno na blogu i psala)

Možná časem udělám i příspěvek o jiných stavbách, něco v hlavě mám.

A proč tři články? protože těch zvonic mnou navštívených je více než šestatřicet a bylo by neúnosné to nacpat do jednoho. Zkusíme to nějak hezky uspořádat:

Tak na Hradecku a blíže k Turnovu můžeme potkat, vidět a navštívit:

dřevěná zvonice v Horní Ředici:



Sezemicích:

tato je v Libčanech: 


v Chotěborkách,



Měník:


Vysočany:



můj favorit: Loučná Hora:



Sedličky pod Zebínem:



Rovensko pod Troskami: je na blogu včera...

 

Osek u Sobotky:


a třeba Železný Brod:


těšte se - zítra vám ukážu další. Úsměvné je, že některé původně vyjmenované jsem musela vymazat, zatím jsem v tom množství fotek nenašla ty správné, ale někde tu jsou! Tak jindy...ale samotnou mne překvapilo, kolik jsme jich už navštívili...

středa 1. února 2023

Do Českého Ráje

 Málem bych zapomněla, milé KOČKY, přidat pár fotek z míst, kam vyrážíme asi nejčastěji, nemáme to tam zas tak daleko a to na Kozákov, do Českého Ráje, k Troskám, do Sedmihorek a pod.

Tak jen stručně...zvonice s obrácenými zvony je v Rovensku pod Troskami, a na kole či pěšky se tu vyřádí každý, kdo se jen trochu cítí turistou. ( do ouška: a něco k tomu bude v další dny na blogu )

Kozákov:





hrad Rotštejn:












Rovensko p.T.:




v Prachovských skalách:



u maminky:


na další tři dny jsem vám, milé blogerky, připravila lahůdku...





úterý 31. ledna 2023

Nenadálý dárek

 Milé KOČKY, ač budu mít svátek až v polovině února a narozeniny den poté, včera odpoledne mi volala jedna kamarádka, že má pro mne vstupenku na koncert na 19 hod. a zdali mohu jít. A tak jsem šla. Bylo to moc pěkné, naladilo mne to na příjemnou notu a asi jsem něco takového potřebovala.

Společenský dům N. uvádí koncert:

KRÁSA BAROKNÍHO CEMBALA             30.1.2023 v 19.00 hod.  ve Svatební síni MěÚ N.

herec Karel Vlček přednesl verše, cembalistky Monika Knoblochová a Edita Keglerová hrály:

program:

Jiří Orten ( 1919 - 1941 ) Ze čtvrté elegie  ( Karel Vlček )

Johann Sebastian Bach ( 1685 - 1750 ) Koncert c - moll pro dvě cembala BWD 1062                            Andante e piano, Allegro assai

František Halas ( 1901 - 1949 )  Hrajme dále ( Karel Vlček )

Johann Sebastian Bach  Air na struně G

František Halas Malé radosti ( Karel Vlček )

Francois Couperin ( 1668 - 1733 ) La Létiville, Muséte de Taverni

Jiří Orten Báseň nové slávy ( Karel Vlček ).................................přestávka

Johann Ludwig Krebs ( 1713 - 1780 ) Koncert a moll pro dvě cembala                                       Allegro, Andante, Allegro

František Halas Podzim ( Karel Vlček )

Georg Friedrich Handel ( 1685 - 1759 ) Lascia chio pianga

František Halas A co básník ( Karel Vlček )

Johann Sebastian Bach  Koncert c-moll pro dvě cembala BWV 1060                                              Allegro, Adagio, Allegro

Potud program, za mne: nepříjemné + nepohodlné byly tradičně židle, staré a i u popelnic by dělaly ostudu, na takovou kulturní akci by mělo být více sukní, méně pletených svetrů starších než jejich nositelky, čisté boty, ale i při svých téměř 75 letech jsem málem dělala nižší věkový průměr!                  ( přeháním ). Ač nejsem na vážnou hudbu fajnšmekr, bylo to pro mne povznášející a kamarádka mi připravila krásný večer.Kdybych to věděla, vzala bych sebou Janu, ale ta měla úřední den a asi byla v sedm večer na odpis.




pondělí 30. ledna 2023

Já to vedu!

 Milé KOČKY, když si prohlížím blogy u Bubatka, u BabiLenky, u Járy nebo jiných šikovných hospodyněk a tvořivých lidiček, Helenko, že? - a že jich na blozích je! -  jak pletou + háčkují, zdobí byt, vaří, pečou a starají se, dostávám záchvaty marnosti a nedostatečnosti, protože už skoro nepletu, neháčkuji, nešiju, jen co opravdu občas potřebuji, pozašívám a opravím, nakupuji a vařím, to jistě, ale moc se s tím nebabrám, ono se to hodiny vaří a pak za pár minut sní, nádobí umýt musím, vyprat také, vytřít, vyluxovat...občas tedy nějakou tu výjimku udělám, že napeču a navařím něco lepšího - ale... uklízím průběžně a občas něco ošulím. Jsme ve věku, kdy dáváme přednost jídlu obyčejnějšímu, jídlu, které nám nedělá gastroproblémy, a taky musíme občas zohlednit cenu nákupů.

Ale dost lametací. 

Popíšu vám, jak vypadá den, kdy mne přepadne a přemůže chuť třeba uklidit knihovnu. Jak se psalo kdysi ve škole: čtenář by měl po přečtení umět si představit scénu:

Naše knihovna je stará, dřevěná skříňka, nikoli dřevotříska, z roku  ( opravdu to chcete vědět? ), z padesátých let, bývala součástí obývákonábytku, který je kdoví kde, po mnoha stěhováních se ani nehne a je pořád festovní ,,fešanda,, - bývala hnědá a po mém jednom záchvatu dostala zvenku bílý nátěr. Vypadá tedy dost podivně a mně se přesto líbí. Je to moje velká kamarádka. Stojí naproti mé posteli a tudíž se koukáme často jedna na druhou a známe se dost dobře! Nemusíme si nic nalhávat! Obě máme vyšší věk a známky opotřebení! Dole má dvířka na zámek, nad tím několik pater s posuvnými skly a nahoře jednu polici bez ničeho, kam ukládám ty největší a nejtěžší knihy - moje poklady.

Uklízení v mém podání vypadá obvykle tak, že knihy vyndám ven, vše vytřu a počkám, až to uschne - u toho si pak udělám kafe a nyní pozor - zde začíná jiný postup než u normálních hospodyněk - já si začnu knížky z těch pyramid na zemi prohlížet, mnohdy se začtu, zkusím je přerovnat, objevím dávno zapomenuté tituly, vytřídím, co už nechci schovávat a jedu - a hodiny utíkají a já ten den už mnoho nestihnu A po umytí a nablýskání skel se kochám.Aby ne, jsem v důchodu...mám na to čas.

Párkrát jsme s dcerou tapetovaly ( nikdo to tak pořádně neudělá, jako my samy ) a taky jsem se údajně po každém nalepení jednoho či dvou pruhů neustále kochala...vypráví dcera )

a takhle si tu žijeme: tedy mezi námi: mně rozpracovanost nestresuje:


asi jste se dovtípily, milé blogerky, že jsem schválně upotřebila rozmazaný snímek...mám i nerozmazané, ale tam je vidět z naší pidiložnice příliš mnoho...