Pěkně z výšky

 Vítám vás, milé KOČKY na stránkách mého blogu: slíbila jsem něco z pondělní Prahy a tady to máme: jako vždy, všechno bylo jinak, měla jsem chuť navštívit po letech jedno místo, ale bylo pro opravy zavřeno a tak si to nechám na jindy - všude plno policistů a zmatky s dopravou - šla jsem tedy odhodlaně do této věže a nelituji: a? - jaká krása, dali mi slevu a ještě si se mnou hezky popovídali:

(byla jsem tam kdysi s dcerou a matinkou, ale to snad tehdy po Letné ještě běhali dinosauři?)

opsáno:

Brána spojující obě věže vznikla po r. 1411 a je opatřena znaky zemí Václava IV.
Nižší mostecká věž, označována jako Juditina, je zbytkem původního opevnění Juditina mostu a dosahuje téměř 30 m. Vznikla ve druhé polovině 12. století v románském slohu. V roce 1591 byla věž renesančně upravena, kdy cimbuří nahradily štíty a fasáda byla ozdobena sgrafity.
Vyšší věž byla postavena roku 1464 po vzoru Staroměstské mostecké věže. Vnější sochařská výzdoba není tak bohatá, sochy do předem připravených výklenků nebyly usazeny. Stavba je 43,5 m vysoká a dnešní podoba je výsledkem úprav z let 1879-83 podle návrhu architekta Josefa Mockera. V současnosti je možné se z věže pokochat pohledem na Karlům most, v prostorech se také nachází stálá expozice o historii tohoto mostu.
Mezi věžemi se nachází oblouk brány z roku 1411 opatřený znakem Václava IV. a erby Starého a Menšího Města pražského. Uprostřed bývala dubová dvoukřídlá vrata.

a nyní pár fotek z věže, čistě pro vás, milé blogerky: (táák těžký výběr)

tomuhle my doma říkáme pistáciový dort:

a když jsem sestoupala dolů, začalo mrholit! nejvyšší čas jet domů.

Nafotila jsem spoustu fotek, natočila asi tři videa s hlukem z demonstrace z nedalekého náměstí a spokojená, že jsem nahoru i dolů vylezla a slezla bez nehody, jsem si řekla, že to se mnou ještě není tak hrozné. 

Pustit žilou

 Včera, v pondělí, 27.11.23, jsem jela do Prahy na odběry, aby měla dnes, v úterý, paní prof. představu, co jsem vlastně zač. Prostě mi pustili žilou - načež jsem, neinformovaná o dění v Hlavním městě, dostala nápad se podívat na Prahu jinak - foťák jsem měla sebou, počasí bylo sice ošklivé, ale doufala jsem, že by se mohlo na chvíli umoudřit a vyrazila jsem z Karláku dvaadvacítkou na Malou Stranu, jenže, ouha, tramvaj odbočila u ND jako ke Karlovu mostu. To už jsem tušila nějakou čertovinu. Okamžitě jsem se přizpůsobila a šla pěšky Karlovým mostem - jako mnozí jiní. Kam, to se, milé KOČKY, dozvíte už zítra, je to malé překvapení.

Pro dnešek mám snímky z mostu a je jich poměrně hodně, tak jdu vybírat: pro vás jen to nejlepší!

tahle první je z nádraží v N.:

a tady už se chytáme:

poslední zlaté listí:

té soše nezávidím, zima byla jako v ruském filmu:

na Malostranském náměstí se schylovalo k demonstraci, tak jsem vzala zpátečku:

a zítra vám ukážu, kam jsem se dopracovala poté...

Jaké překvapení

 V neděli ráno jsme se dočkali, tady u nás! v N., příjemného překvapení - napadl trochu sníh a nemůže se mi nikdo divit, že jsem si to honem vyfotila.

Milé KOČKY, určitě jste ho měli u vás, třeba na Vysočině i jinde, mnohem víc. Zcela jistě si to na vašich blozích užiju.

několik vloček už máme i na sedačce:

Záliby

 Mezi moje velké záliby, když už někam jedeme na výlet je, navštěvovat stavby Santiniho, smírčí kříže, křížové cesty, zajímavé historické mosty se sochami, židovské synagogy a hřbitovy, dřevěné zvonice a také, mimo jiné, Lorety. O těch jsem se dozvídala poměrně pozdě, překvapilo mne, že jich u nás bylo kolem šedesáti a mnohé už neexistují, něco bylo zrušeno za Josefa II. a něco za totáče.

Lorety jako stavby jsou zajímavé a jejich počátky v Čechách jsou spojené s barokem,  převážně vznikly v 17. - 18.století. Nebudu zde opisovat to, co je na internetu kdykoli k nahlédnutí a koho to zajímá, hravě si info najde, stejně, jako jsem si to nastudovala já.

Jen stručně: 

o italském Loretu asi slyšel každý, naši šlechtici tam jezdívali a pak začali stavět tyto Santa Casy ( svaté chýše ) i u nás.Roli v tom hráli časem i Jezuité a poté Mariánský kult - s poutěmi jsou spojené také staré aleje.( ty mám také v oblibě )

Všechny tyto stavby - Lorety - jsou vlastně takové malé domky, velmi střídmé a téměř identické - obvykle cihlové a mezi pláštěm a chýší je většinou chodba,  obestavěné jsou ozdobenými, převážně mramorovými stavbami, někdy jsou doplněné schody, a to 28. Jsou vlastně takovými svědky minulosti a určité části rekatolizace naší země po bitvě na Bílé Hoře. Na stěnách je naznačem blesk, který měl uhodit do původní chýše.V některé je navíc přepážka či mříž.

Rozhodně většina z nich stojí za návštěvu a jsem ráda, že se mi povedlo jich mnoho navštívit a rozhodně v tom chci pokračovat. Jen namátkou: 

Jedna z nějkrásnějších: v Praze

další a to velmi pěkná je v Rumburku, stejně tak hodna návštěvy: v Kosmonosích:

v Hájku u Unhoště:

Další je možno navštívit: v Boru u Tachova, Rabštejně, Starém Hrozňatově, Dolním Římově ( je nově opraveno ), další bývaly v Chlumci nad Cidlinou, Vratěníně, Golčově Jeníkově, Horšovském Týně - ta byla u nás první! a na mnoha dalších místech.

Koho tahle tématika zajímá, jistě si najde svoji cestu k návštěvě a za sebe musím podotknout, že bych ráda viděla italské Loreto, kde jsem sice jela busem okolo, ale nezastavili nám!!!