neděle 22. září 2024

Zátiší

 Nejsem právě v dobré kondici a tak sem pro další den dám jen zátiší, vhodná pro měsíc září. Snad se budou líbit, to jsem si před časem hrála s foťákem, milé KOČKY, něco doma, něco na zápraží u sousedky. 

Přeji vám všem, milé blogerky, které sem zavítáte, abyste měly spoustu energie a dobré nálady. Budeme ji na podzim a především v zimě potřebovat.





















čtvrtek 19. září 2024

Teď se ukáže

 Jako vždy, když přijde taková nebo podobná pohroma, se ukáže, co jsme my, lidé, zač. Nedávno tornádo na Jižní Moravě a nyní voda, která ničila a opakovaně ( 1997, 2002 a jinde v jiné roky ), strhala mosty, domy a zanesla bahnem pole, louky, zahrady, domy. Někde protrhla rybníky a zničila jistě i nějakou tu úrodu v zahradách. Každý z nás to prožívá jinak, podle toho, zda je sám tím postižený, nebo má někoho v rodině, komu byl majetek zničen, případně ,,jen,, soucítí s těmi, na koho padl Černý Petr.

V létě jsem poprosila lidičky, kteří chodí na můj blog o dárek ve formě květin/trvalek pro Lenku, jako první se přihlásila Vendy, jsem moc ráda, že reagovala stylem, že pošle Lence semínka, a mnohé z vás asi také uvažují, že Lenku podarují, třeba na jaře, Lenka a její básničky potěší mnohé. Proč byste Lence neudělaly, milé KOČKY, radost? to se mi to rozdává z cizího, co?

Chápu, že nyní je přednostní vyklízení toho Augiášova chléva a finance.

Tak mě napadlo, že když tolik zahrádek bylo vyplavených nebo zanesených bahnem, že třeba příští rok, až budou domy a bydlení u těch povodní postižených vyřešené, ploty opět postavené a mosty a silnice opravené, že lidé si budou chtít opět v zahrádkách udělat záhony, vypěstovat zeleninu a květiny a my ostatní jim můžeme podarovat přebytky. Pro ten dobrý pocit, pro dobrý skutek. Tak se přimlouvám, nic nevyhazujte, letos na podzim šetřte, třeba se vám hodí někoho zjara podarovat, udělat někomu radost a bude na váš trs pivoněk, kopretin, flox či keříčků ibišků pod oknem dlouhá léta vzpomínat. 





Pamatuji se, že jedna stará paní tady u nás, poblíž Spolany - v r.2002 vyplavená, nejvíc postrádala fotky, které jí voda vzala.

pondělí 16. září 2024

Odpolední výprava

 Dnes jsem si po 14 dnech převážně polehávání s virozou v posteli usmyslela, že konečně taky jednou vyrazím do ulic - no, šlo mi to jako psovi pastva.

Milé KOČKY, navštívila jsem knihovnu, abych neležela jen tak zbůhdarma, šla jsem se, jako spousta dalších občanů našich N. podívat k Labeti a něco jsem cestou nafotila. Tuhle trasu už jsem nešla ani nepamatuji a dost jsem se divila, jaké změny tam byly, jeden parčík vykácený a některé ulice v dost podivném stavu. Labítko bylo plné a ještě trochu a je venku z břehů úplně. Vždy si vzpomenu, kam až byla voda v r.2002.

V Labi plavala spousta nečistot, větve, stromy a voda plná hlíny - asi vypláchnutá pole výše nad námi Tohle, když vám zaplaví dům a věci v něm, to nevyperete ani omylem, vyčistit se to nedá a musíte hodně věcí vyhodit.

To mi připomíná jednu myšlenku - kdysi jsme s manželem přispívali na konta některých organizací - Naše dítě a podobně, ani už nevím, jak se jmenovali. Později jsme přispěli spíše jednotlivcům - zjistila jsem si raději konkrétní rodinu, která byla třeba poblíž Blatné vyplavená rybníkem a poslala jsem peníze jim, neb když je nějaká organizace vedená někým, kdo mnohokrát za rok jezdí na drahé dovolené - nemám moc chuti jim přispívat, kdoví, kam a v jaké míře peníze pak putují? Podle jakého klíče se rozdělují?  Taková vyplavená rodina je vděčná za každou korunu a koupí si, co nejvíc zrovna potřebuje. Nabízím i třeba povlečení, pěkné a skoro nové, protože jich mám hodně, v nouzi si lidé nemohou honem koupit vše nové. Vím, že v Čechách jsou hodní lidé a ochotně pomáhají a při různých sbírkách je to patrné, ale taky vím, že jsou i falešní hráči, jak bych to stručně nazvala. Takže, snad to řádění vody brzy pomine a ochota lidí pomoci potřebným naopak stoupne.  

z dnešní procházky po městě Nerátky:

.







tohle hřiště by se mohlo jmenovat Občasné koupaliště: 
















neděle 15. září 2024

Slíbené sošky

Milé KOČKY, je čas se rozloučit - ne snad my spolu, ale se zájezdem do Hamburku.

Slíbila jsem sošky/černošky z parku letního sídla Sansoussi, v Postupimi, kde se přizpůsobili tehdejšímu módnímu proudu - dávat nejen do zahrad africké, asijské a další cizokrajné elementy.

  





Doufám, že se vám vhledy do našeho zájezdu líbily a určitě vám zase brzy něco z mé cestovatelské snahy ukážu - jen se nyní musím hodně rychle uzdravit z virozy.Čekají mne sezení v komisi u voleb a pak jednodenní zájezdík s Janou a našimi vnučkami.A pak, a pak, a pak...je toho do konce roku ještě dost.
Vaše J.HanzelkoZikmundová.

sobota 14. září 2024

Škoda nepřidat

 Radnice v Hannoveru po ránu byla pro mne velké překvapení - budova venku i uvnitř nejen veliká, ale pro nás zvláštní. V hale radnice byly 4 rozsáhlé modely města, jak vypadalo v různých dobách. Zkusím to sem, milé KOČKY, dát, abyste měly také přehled. Znáte ji už z minulých příspěvků, ale z druhé strany, od rybníka, z parku.


 




nejspíš si to při Ádovi takhle nepředstavovali: