Mariánské Lázně

Vlastně - nic nového!

Na lázně jsem si vzpomněla několikrát, když jsem se probírala fotkami,

předně jsem fotky z návštěv různých lázní už zveřejňovala,

---

možná na starém blogu a pak,

do některých se rádi vracíme, ne na pobyt, ale na výlet.

Mezi takové patří Mariánské Lázně.

/má to pro nás výhodu, že nemusíme cestou na západ republiky přes Prahu, jedeme přes Slaný a hezky kolem Krušovic na K.Vary /

Ve městě jako takovém je to moc malebné a lze tu vidět třeba Miniatury, stavbičky různých památek ČR...

hezká procházka je od Antonínova pramene na náměstíčku v Úšovicích až ke Zpívající fontáně,

v M.L. je mnoho kostelů, třeba zajímavý je ten ruský!

Mám ráda procházky kolem lázeňských domů, které vypadají často jako nanukový dort.

Byli jsme tu okouzleni jak v době kvetení rododendronů, tak na podzim, v době zlatého a červeného listí.

O Kladské v okolí nebo zámku Kynžvart s nádherným parkem jsem se už také kdysi zmiňovala,

a nebo si můžete udělat výlet do Tachova? a tady: pozůstaky hradeb, stromořadím se vydejte k opravené jízdárně ve Světcích...

cestou do Tachova se stavte v Chodové Plané a v Plané, sice zámek je v děsném stavu, ale stojí to tu za zastavení.

My jsme výletovali i na Přimdu, ke klášteru Teplá, do Bečova n.T. nebo zkuste zajímavou rozhlednu Krásno.

Nezapomeňte na okolo tekoucí umělý kanál Dlouhá stoka - přivaděč vody ze 16.st. a má 24 km -

až do Horního Slavkova.

Milé KOČKY,

nakonec se budete pravidelně vracet, stejně jako my.

Ochutnávka:

Lázeňské střípky

V této době, kdy mám sedět doma a přitom mi myšlenky jarně poletují po výletech,

si musím udělat virtuální dovolenou.

Brouzdala jsem staršími fotkami a byl to balzám na nervy, a tak mě napadly lázně!

A vezmu to od podlahy.

---

Rovnou pojedeme,

moje milé KOČKY,

několik dní do lázní.

Uděláme si exkurzi,

neboli vypravíme se zpětně po stopách...

Frantovky, Mariánky, Poděbrady a Karlovy Vary? a co Luhačovice?

Jeseník a Karlovu Studánku možná také ve fotkách najdu.

Tak schválně, sama jsem zvědavá, co pro vás nahledám.

Nikdy nejedu jen na jedno místo, musím vždy prozkoumat i okolí a moc mě mrzí,

když po návratu domů zjistím, že kousek od místa pobytu bylo něco zajímavého a já tam nebyla.

Ráda, když někam jedu, předem prozkoumám mapu.

Tak se jistě nebudete divit, že se tu zmíním i těchto zajímavých místech.

Začneme rovnou ve Františkových Lázních.

Byla jsem tam na léčení třikrát, ještě za totáče, tzv. na křížek,

a později několikrát na výletě.

Jsou tak jiné a tak pěkné a nejraději je mám, kdy kvetou keře rododendronů a spousta květin.

Když svítí sluníčko, když můžu jít na procházku do parků,

podívat se na sopku Komorní Hůrku, kam zavítal i Goethe - pozor, on jindy, než já!,

zajet si do opravdu krásného města Chebu, s jeho hradem, Špalíčkem,

do dědiny Doubrava, navštívit poutní místo s loretánskou kaplí Maria Loreto v Hrozňatově...

podívat se do na Motýlária v Žírovici ( kdo ví, zda tam ještě je? ), na bublající bahenní minisopky do Soosu,

do některých zajímavých vesnic v okolí, jako Milhostov a Nový Drahov?

na hrady Seeberg, Hazlov, Vildštejn ve Skalné.

A kdo je tu autem, může si zajet kousek od hranic.

I na německé straně jsou zajímavá místa hodna návštěvy.

Vyzkoušejte, až nebude karanténa!

Babička

Zdá se, že od prosince 2017 jsem babičkou na méně než poloviční úvazek.

---

To jsem tehdy upadla u mladých a natloukla si žebra, vnučky už byly ,,velké,, a tak potřeba dojíždět k nim

a sekundovat jim nebylo potřeba,

nicméně jsem byla nastavená na časté návštěvy a mnohdy mi snížená četnost setkání vadí.

/ další dva roky díky nemocem taky nic moc! /

Jak ráda si tedy nad fotkami, které si občas prohlédnu, zavzpomínám na naše výpravy,

na batůžky, na svačiny, pití, deku, plyšáky, mikiny a pláštěnky, fenistil, náplasti,

foťák, mobil, doklady, peníze,

knížku, notýsek, pastelky,

( však ve vlaku dostaly naše holčiny mnohdy pochvalu od náhodných cestujících, že celou cestu byly hodné, )

povídaly jsme si, nechala jsem si vyprávět historky ze školky nebo už z prvních ročníků ZŠ.

Byly jsme spolu a byly jsme rády.

Vymyslela jsem heslo: My se máme, že se máme.

Vzpomínám na dobu, kdy jsem jim odpoledne dělávala pečená jablíčka nebo jablečný kompot,

a na jejich roztomilé dotazy: nebylo by na přidání?

Doprovázela jsem je na keramiku, na balet, na angličtinu, na výtvarku,

chodila jim naproti k jídelně a ke družině,

trávila s nimi dny, kdy třeba nebyly zdravé.

Vzpomínám, jak jsme před Vánocemi vykrajovaly a pekly cukroví.

Jak jsem musela koupit druhou sadu - váleček a další nářadí, aby měly každá to své.

Zdobily jsme velikonoční perníčky.

Jsem moc ráda, že jsem to měla možnost zažít, že jsem nebydlela na druhém konci republiky,

že jsem s nimi byla poměrně často.

Jsem babka ovlivňovačka, to se přiznám bez mučení,

vyprávěla jsem jim často o tom, kde jsme s dědou byli, co jsme viděli, prostě jsem jim cpala nenápadně do hlavy,

jak je fajn poznávat tu naši zemičku.

Od malička tvořily výzdobu třeba na Velikonoce, hnětly pastelínu, vystavovaly v bytě výrobky.

Milé KOČKY,

ovlivnila jsem je? Ony ovlivnily mne.Jsem bohatá babička.

Hlavy

Nedávno jsem se zmiňovala o Čertových Hlavách,

výtvorech ve skalách poblíž Liběchova směrem na obec Želízy,

---

které v pískovci vytvořil před 180 lety Václav Levý.

A dnes mi sestra poslala pár obrázků,

neb hlídá 11 letá dvojčata a šli na výlet do lesa.

Bylo krásně, slunečno, v borovém lese přijatelně.

Milé KOČKY,

tady jsou:

( foto moje sestra )

Magnetky

Na každém ze zájezdů, kde jsem byla s kolegyňkou Janou,

jsme musely do obchůdku pro magnetky.

Jana je kupuje, sbírá a musí mít doma jistě asi tři lednice a mrazáky, protože kam jinam by je dávala?

---

Přiznám se, že jsem tomu odolávala, ale nějak se stalo, že jsem si v Paříži jednu koupila,

pak už se přidala jedna z Prahy, aby ta Pařížanka nebyla sama a vzápětí se mi to vymklo kontrole a přibyly další,

hrad Sümeg a několik neplánovaných, spíš dárečků od přátel.

Už jsem tomu udělala přítrž, ale i tak je na lednici z boku dost pestro,

taková všehochuť.

Milé KOČKY,

vybafne to na mne hned u vstupu do kuchyně, ale naštěstí přímo v kuchyni to vidět není.

Ta magnetka z Paříže, to si nechce vyprávět, tu jsem si tam koupila, aby mě vždy inspirovala, jak se mám chovat,

být za všech okolností dáma a pravidelně chodit do kavárny na kávičku a něco mlsného,

to kdybych zapomněla!