Vyznání

Včera se manžel díval na rakouskou televizi
 ( tedy po pravdě televize je naše a program rakouský )
a na jejich nějaký zeměpisný pořad o pobřeží Severního moře.
Nejsem hluchá a tak mi to leze do hlavy, ač se nedívám.
U toho jsem si uvědomila, že mám ráda spoustu míst a to nejen u nás,
a pokud se jedná o města, hlavně se mi líbí městečka spíše menší, na kopci,
obtékaná řekou, s historickým středem, případně nějakým tím hradem a věžemi.
Líbí se mi na náměstích podloubí, uprostřed náměstí krásná kašna, spousta květin, kavárničky s posezením na chodníku, domy s výklenky pro sošky svatých, krásné a vynalézavé vývěsní štíty,
upravené parky, a ještě lépe, když jsou tam hradby a třeba zámek...
ptáte se na nějaké konkrétní?,
milé KOČKY?
Ale, proč ne?
Loket, Český Krumlov, Děčín, Mělník, Litoměřice, Cheb, Písek, Ledeč nad Sázavou, Strakonice, Bechyně, Nové Město nad Metují, Kadaň, Tábor, Žatec, Znojmo, Sušice a Praha! i spousta dalších,
/ nebojte, klidně bych zařadila i Litomyšl, Olomouc, Broumov a další /
a to nemluvím o těch po Evropě!
( do výčtu se pouštět nebudu, to bychom tu byli týden )
Nebude to tím, že jsem rodačka z Benešova nad Ploučnicí?
Třeba Jindřichův Hradec a Telč a Třeboň mají rybníky, to se to fotí odrazem ve vodě!
A moje milé Slavonice, nebo Polička, na ty nemohu zapomenout! -
i když řeku nemají, ráda se tam vždy znova vracím.
Letos v létě to můžeme zase zkusit, kde se nám bude líbit.
Jako důkaz o kráse naší rodné hroudy mohu použít třeba tuhle od Horažďovic?
/ Sice na té fotografii řeku vidět není, ale městečko nikdy nemineme bez zastavení.
Tady jsme zaparkovali ve městě a šli najít pozůstatky hradu Prácheň. /

Vzpomínková

V troubě se peče pořádná nálož:
široké domácí nudle se šunkou a sýrem, obvykle nám tahle dávka vydrží na dva dny.
( mám jíst maso, které moc nemusím a tohle rozkrájené na malé kousíčky občas pozřu )
A tudíž mám čas na chvíli posadit se k  počítači a připravit si nějaký příspěvek na blog.
Tentokrát jsem vybrala pár obrázků z dubna 2010.
To jsme s mužem vyjeli vlakem do Prahy a pak jsme jeli ještě kousek vlakem do Prokopského údolí a šli zpátky k Vltavě pěšky.
Pamatuji si, že bylo krásně vlaho a líbilo se mi tam.
Tak takhle to před celými deseti lety vypadalo,
milé KOČKY.
Ještě nám to docela pěkně chodilo!
( a co jsem já nebo strop na Hl.nádr. - poznáte samy )

Jaro v okolí

Já jsem vás,
milé KOČKY,
zapomněla v tom šrumci seznámit s tím,
jak vypadá jaro, to úplně první, v okolí našeho města.
Ale nikdy není pozdě a tak ty starší fotky,
které vyfotil můj muž při jedné procházce kolem tůně,
což je bývalé koryto Labe,
tady zveřejním,
abyste si tu svěží zeleň také mohly prohlédnout.
Co by za to v Dubaji nebo jinde na písku dali, kdyby měli takové zelené plochy?
 - říkávám si.
Je to taková divočina 15 min od domova.

Pidizměna

Kytku ze soboty, luční kvítí,
jsem zastřihla a přendala do malé vázičky:
takhle se mi líbí daleko víc,
milé KOČKY.
Škoda, že jsem nenašla také nějaké zvonky, ta modrá by se k nim hodila.

Přívažek

Milé KOČKY,
toto je přívažek k minulému příspěvku:
líbily se mi ty kopretiny na zdi u hřbitovního kostelíka.