Nahlížím

 Milé KOČKY,

ač se mne nikdo neptá, občas tady napíšu, co si myslím, jak na co nahlížím. Zjistila jsem, že mi to vyhovuje, zbavím se napětí a občas se najde spřízněná duše, která mi to stvrdí, že si něco podobného také myslí. A vážím si i názorů jiných. Vždyť, co člověk, to jiný názor, každý máme za sebou jinou výchovu, jiné podmínky, ušli jsme kus života - každý jinou cestou. A když je názor podpořený humorem, to beru!

Taky občas něco prozradím, nějaké detaily z rodiny, že má dcera miluje svoji rodinu a tulipány, já mám ráda všechny kytky, sněženky, fialky, konvalinky, pivoňky, starší vnučka od mala ráda medvídky a ta mladší koně. Že moje máma měla ráda pomněnky. ( to jsem se rozepsala... )

Dovolím si vám všem za to poděkovat, že sem chodíte, že mi píšete, že mne duševně podporujete. My, Jiřiny, jsme trochu citlivé na chlad, mráz a nezájem!

hihi

U Chomutova

 Na tomto hradě jsem byla jen jednou a to právě na podzim. Už je to 2 roky a 1 týden. Moc pěkná vzpomínka, hrad Hasištejn, přesto si pamatuji, že jsme jeli s mužem a s Janou, den byl krásně barevný, po prohlídce hradu a jeho okolí jsme jeli do Chomutova a tady jsme si to docela důkladně obhlédli, pak jsme ještě stihli zámek Červený Hrádek, odtud jsme to namířili do Třebízu a ke zvonici v Neprobylicích. Povedený den.

Neprobylice:

Třebíz:

zámek Červený Hrádek u Jirkova:

V Chomutově:

Hasištejn:

Moje milé KOČKY, držte se!

Odpoledne

 Takové obyčejné, civilní odpoledne, venku se proklubává sluníčko po mnoha dnech šedivé oblohy a občasného deště.

Milé KOČKY,

sednu do křesla, usrkávám horkou kávu, ukusuji moravský koláček ( z Lídlu ) a čtu si bydličasopis, který mi dnes donesla pošta do schránky. Tomu říkám pohoda, tam venku řádí koronavirus, padá barevné listí, příroda se připravuje na zimu a tady, zatím, takový klídek. Kéž by nám vydržel.

V poslední době jsem si přečetla dvě zajímavé kapitolky o Kynžvartu, zajímavém zámku na západě Čech, kde jsme párkrát byli a hlavně jeho park prošli:

na tomto blogu: https://jiripenas.cz/fotoblog/konigswart.php 

a o této ženě, jejíž knížku jsem kdysi měla a ráda četla, ale někdo si ji půjčil a už se mi nevrátila:

https://www.knihovnicka.net/autor/3821-metternichova-tatiana/zivotopis-biografie/

Milé KOČKY, pokud můžete, její knihu si v knihovně půjčte a budete na pár večerů lapeny.

Vysoká kola

Možná, že některá z vás,

milé KOČKY, 

pokud jste si našla k mému blogu cestu už dříve, četla jste i v minulých letech zprávičku, že každoročně první sobotu v listopadu chodíváme na pěknou, společenskou akci Pražská míle neboli Vysoká kola. Stejně, jako v srpnu na Skotské hry na zámku Sychrov, resp. v jeho přilehlém parku. Vysoká kola letos - předpokládám - nebudou, a tak vám ani nemusím říkat, že se konávají na Letné u Kyvadla. Nicméně - rozhodla jsem se pro připomínku této události, koronavir promine, že jemu tu pozornost upřu. Myslím si, že lidem, kteří nejsou z Prahy a stejně by na tuto událost nemohli přijít, přijdu vhod. Líbí se mi, jak dámy přijdou v ,,dobových,, šatech, kloboučky, rukavičky, pánové ve slušivých oblecích a čepicích, paráda. Krom jiných tu koluje a své umění na tomto vynálezu obvykle předvádí i pan doktor  Pafko. Spolu s jinými a mnohdy velmi pohlednými pány. Už jen vylézt nahoru a udržet se tam je umění! Pokud byste se, milé dámy, takové parády zúčastnily - vězte, že vás čeká krásná podívaná, reje, pomalá jízda a další atrakce.Také se zde dá koupit občerstvení - sladké, slané, čaj, káva a něco ostřejšího do čaje pro dospěláky na zahnání chladu, vše si klub obstará z řad svých členek, takže slaďoury doma pečené! Přemíra slov vám nemůže udělat takovou představu, jako pár obrázků! Hola:

( To by bylo, abych se sem nevmáčkla )

Fotky jsem vybrala z ročníku, kdy jsme tam byli se švagrem a jeho Marcelkou, ale vzala jsem tam jindy i vnučky a druhou babičku nebo jsme tam jeli s mužem i sami. Hloupé je, když u toho prší a je zima, ale tak hloupé, jako letos, to asi ještě nebylo.

( později na Hlaváku :)

a jindy zas: