Apríl

 No, u mne není jisté, že to bude jen veselé, kdo ví, berte to,

milé KOČKY, 

jako domácí úkol na jisté téma, třeba jako ve škole, co by, kdyby? Takže veselé psaní na neveselé téma? Slohová práce...Zkusím to. Pro někoho to třeba bude jako legrační článek, pro jiného jako nevyžádaná rada staré babky, pro dalšího jako fantasmagorie z nudy.

Tak tedy, řekněme, že váš starší manžel přijde a řekne, že se zamiloval do mladé slečny, nejlépe nejmíň o 20 let mladší, pružné Kočky, sebevědomé a drzé. Co na tom, že jste spolu spoustu let, že máte děti, barák a zahradu, manželovi se splašily hormony a jde hlavou proti zdi. Slečna s ním cvičí a on nevidí a neslyší. Kouká do blba a není s ním žádná řeč. Pokud alespoň dál chodí do práce, máte vyhráno. Nemyslete na to, je to těžké, vím, ale začněte myslet jinak. V první řadě přestaňte kohokoli obviňovat, hlavně ne sebe. Přestaňte mu podstrojovat a vařit, co má nejraději. Na nic se ho neptejte a nic mu nevyčítejte. Zpívejte si a pobrukujte. Jako, že se na něco těšíte - a taky jo! Zjistěte si, potají, vše dostupné o slečně. Kde bydlí, kde pracuje, co má za lubem. A pak do boje: Udělejte si účes, nehty, pořádně se načančejte, namalujte si o 5 let mladší obličej, buďte mírně usměvavá, neplačte ani náhodou! Oblékněte si nejlepší kabát, kabelku, rukavičky, klobouček.  Pak kupte krásnou kytici a vyražte ve vhodnou dobu do bydliště mladice.Nejlépe v čase, kdy asi sedí v teplákách u seriálu. Zazvoňte a požádejte ji o chvilinku: řekněte jí něco v tomto smyslu:

Drahoušku, velmi vás obdivuji, jak jste to dokázala - já se snažila toho starého Kocoura zbavit dlouhá léta, už mne nebavilo mu neustále vařit, uklízet po něm, mýt zrcadla a WC, sbírat po něm poházené oděvní svršky, v posteli taky nic moc, pevně doufám, že se k vám co nejdříve nastěhuje a všechny svoje krámy si vezme sebou. Konečně si budu moci dělat co chci, v bytě si to upravím podle svého vkusu, budu mít spoustu času na své aktivity, na čtení, na procházky, na vnoučátka, na filmy, na kosmetiku a kadeřníka, těším se na nový život. Možná i na nějakého mladšího přítele, přeci jen budu mít teď volné ruce. A doufám, že si často budete brát naše děti, máte tu dost místa? Pojedu s kamarádkou na zájezdy, konečně začnu žít! Vlepte jí kytku do ruky ( i když byste jí nejraději vlepila facku ) a s pak s grácií odejděte. myslete na to, že jste hérečka a chcete Oskara! Holka bude úplně mimo, to vám garantuji. O tom vašem záměru si najít mladého chlapa vašemu Kocourovi jistě řekne a proč máte žárlit vy? - ať žárlí on! A za pár dní dá vašemu Kocourovi sbohem. Pokud ne a nastěhuje si ho do garsonky, počkejte, pokud se vrátí, klaďte si podmínky, pokud ne, začněte druhý a lepší život. Ovšem, jestli se vrátí a bude sekat dobrotu, už o tom nemluvte, ale občas se zasněte a usmívejte a neříkejte mu nic. Je to vaše tajemství.

Těm z vás, kterých se to netýká, máte doma milujícího a obětavého muže, dobře se bavte. A těm ostatním, které máte zkušenosti s nevěrníkem: rada mojí babičky - Slepovaný hrnec teče. Pamatuji si taky radu jedné spisovatelky, která tvrdila - není problém získat muže, problém je umět se ho zbavit. Pak se v tom čert vyznej.

Tyto výše uvedené, zdánlivě divné věty jsou podloženy třemi podobnými, skutečnými příběhy, které dopadly každý jinak.

Poslední

 Poslední den v březnu, rok 2021, teplo, slunečno a je středa...zítra bude Apríl! Dopoledne jsme si udělali karbanátky a brambory k obědu a pak jsem vymyslela, že bych mohla vytáhnout Honzíka ven. Jeho maminka, učitelka, sedí celý den u počítače, učí, jeho sestry sedí u počítače a učí se, on musí být ticho a nerušit.

Proč to tady píšu? šli jsme s Honzíkem ( 6,5 roku ) k Labi, na místo, kde jsem vždy toužila po veřejném, pěkném, zeleném parku a pomalu se mi přání plní. Vzali jsme pro kachny kousek staršího chleba a pár starších housek ( něco jsem si nechala na strouhanku ). 

Milé KOČKY, 

tak jen lehce nahlédneme do jednoho kouta našeho města: bylo krásně, viděli jsme na dvou místech hodně velké trsy fialek. To je pro mne to pravé jaro.

Plavba Prahou

Vzpomínkový : 

druhá babička mých vnuček - Květuška - nás jednou pozvala na plavbu v Praze, po Vltavě.( no, po Botiči nebo Rokytce by to asi nešlo ). I sešly jsme se, dvě babičky a dvě vnučky a vydaly jsme se z nábřeží,  přibližně od kláštera sv.Anežky Na Františku na plavbu kousek za Vyšehrad a zpátky, byl v tom obídek a nemělo to chybu, protože plavba skýtala zase jiné, jinak zajímavé pohledy na město. Cože, 

milé KOČKY, 

že byste také rády na parníček? Ale s radostí vás tam vezmu, pro vás všechno!

Návštěvy Na Prajzské

 Tento článek vytvořím jinak, než je mým zvykem: splácám ho ze dvou různých návštěv u kamarádky v Kravařích u Opavy. Byli jsme u ní návštěvou jednou s manželem na asi tři čtyři dny, to jsme se k ní dopravili autem, pak jsem, jindy, u ní byla vlakem jen já, sama .....a jednou, to jsme Dášku ještě neznali, jsme se s manželem autem tudy pustili cestou na Slovensko, kdy jsme jeli přes Opavu a Fulnek dál na východ, ale to bylo Slovensko ještě s námi jeden stát. 

1. vezmu to stručně: první cesta byla do H.Králové a dál jako na Olomouc až do Litovle, městě na řece Moravě s památkovou zónou na náměstí, kde jsem si vynutila delší pauzu a vrhla jsem se do města s fotoaparátem, pak jsme pokračovali k přehradě Slezská Harta, kde jsme zůstali nějakou dobu, chtěla jsem, aby si manžel odpočinul od volantu, odtud přes Opavu do cíle v Kravařích. Další den jsme si udělali výlet především na zámek Hradec nad Moravicí a k zámku Raduň. Poslední den jsme se věnovali výletu do okolí Kravař, v kraji jsou velmi zajímavé cihlové stavby, především kostely, dopřály jsme si pečené pstruhy a koupel nohou v ledové vodě v jednom velmi zajímavém místě... bylo i večerní  povídání s kamarádkou a posezení na její zahradě. Poté jsme se další den přes Bruntál, Rýmařov, Šumperk, Žamberk a H.K. vraceli do Čech. 

V Litovli:

Slezská Harta: tam někde v dáli je Praděd

V Kravařích:

Hradec nad Moravicí:

zámek Raduň:

Výběr z dalšího výletního dne:

2. druhá návštěva: především jsme si s Dášou u ní povídaly a další den jsme si udělaly výlet do Krnova, navštívily jsme synagogu, zde byla velmi zajímavá výstava, vyjely jsme na poutní místo - vrch Cvilín a pak další den mě odvezla do polského města Raciborz, kde jsme se prošly. ( a mám odtud spoustu fotek )... Stálo by to tu jednou v létě za pořádné prozkoumání! Také jsme šly k zámku v Kravařích, kde měly místní ženy setkání. Po pár dnech jsem odsvištěla vlakem domů.

Krnov:

Cvilín:

zámek Kravaře:

Hlučínsko, Opavsko a Krnovsko jsou regiony, které mě lákají a v budoucnu, pokud to bude možné, ještě jim dám šanci znova mě okouzlit a překvapit. Mají za sebou zajímavou a někdy ne příliš veselou minulost...