Na Šumavě

 Bohužel, pro tuto chvíli se tam jen ve vzpomínkách vrátím, milé KOČKY, ale raději bych tam zas jednou zajela a pokochala se. Máme Šumavu raději, než Krkonoše a vlastně ani nevím proč, jestli je to tím, že jsme ty kopce tam více prochodili a poznali? že když vylezu na kopec, už chodím jen téměř po rovině? 

Jeden čas jsme se naučili jezdit do Elsyna Dvora a odtud jsme vyráželi na výlety do okolí. A jelikož se nám tam více než líbilo, naše návštěvy jsme sem směrovali jak v létě, tak v zimě. Ne, že bychom zanevřeli na naše dočasné bydlení v Sušici, to ani náhodou, u naší oblíbené paní domácí, v pokojíku s výhledem na Svatobor a pod kostelíčkem Anděla Strážce to máme také moc rádi. A ty koláče se švestkami v Sušici, ty nemají chybu. Nebo ubytování na Modravě také bylo prima, tam jsme se dokonce nabídli, že uklidíme zmrzlé schody a dostali jsme za to panáka becherovky!

Nu, musím se pro tuto chvíli spokojit s fotkami a vzpomínkami na náš pobyt v Elsyně Dvoře před časem:( pozn.: mnohokrát jsme tam byli s mladými a vnučkami a to mělo také své kouzlo )

( mají tam bazén a když je venku fujavice, vlezu do plavek!)

nesmí chybět cesta kolem Vydry:

ty večery:

a cestou domů zastavení v Dobrši a Nepomuku:

mám ráda, když někam jedeme, vyzobávat cestou tam i zpátky nějaké rozinky - nepříliš známé památky a pod. - taková kratší zastavení - 

poté už fičíme k domovu...

Kostky

 Jako mladá jsem měla ráda látky a oblečení se vzory: kostky, puntíky, proužky. 

Kostkaté sukně, puntíkaté šaty s kolovou sukní, širokým páskem, halenky s proužky. Občas jednobarevné šaty. Byla jsem vysoká a hubená, tak jsem si leccos mohla dovolit. 

Když mi bylo padesát, dopřála jsem si zájezd do Skotska a kostky jsem si znova zamilovala, po návratu všechno najednou bylo boží: bodláky, náprstníky, holé kopce a kdybych byla na alkohol, tak i ta vhisky.

Potkala jsem v Praze mužské v kostkatých sukních a vzdychaly jsme s kolegyní při pohledu na ty statné a svalnaté chlápky ( krátce po našem zájezdu), potkaly jsme na Slovensku v Roháčích na dovolené bodláky a nešlo na Skotsko zapomenout. Jezdili jsme ze stejného důvodu každoročně na Sychrov v termínu, kdy tam probíhaly Skotské hry...Divíte se mi, milé KOČKY, že jsem pak velikonoční vajíčka obalila kostkatým papírem ve stylu skotském a manžel k Vánocům dostal placatici s kostkatým vzorem - on, nepiják, nekuřák, nemrava, jejda, co to povídám?

Tu placatici ještě máme a tak jsem si tu nad ní zavzpomínala...že bych ji občas vzala sebou na výlet? Jo, byly doby, že jsem brávala na výlet vlakem láhev Magistra a nechala ji kolovat po kupé...

Víte, že každý klan  má ve Skotsku svůj vlastní vzor látky?

Jak to máte s výlety a podpůrnými prostředky vy, milé blogerky?

Zvěřinec

 Milé KOČKY, onehdy jsem obešla byt - nejprve, abych trochu poklidila vánoční věci, pak abych tu poklidila a zlikvidovala přebytky z jídel ( sousedi mají slepice ) a při tom jsem si uvědomila, co to tu mám za zvěřinec! a ??? napadlo mě, že vám něco z toho nafotím.

Jsme tu samá slepice a kohout, ale i nějaký ten zajíc, ti přijdou ke slovu až na Velikonoce. Zatím se poschovávají v různých koutech.

Nevěříte?

( jediná klika, že tu nemáme od nich bobky! )

Mám jich povícero, ale nejlepší je plyšová slepice Bláža, s tou si rád hraje i Honzík, když k nám přijde.

Jak se vám u nás v drůbežárně libílo?

Výběr

 Milé KOČKY, napadlo mě, že udělám výběr z mnoha fotek, pořízených časem po Praze, řekněme si, že v Praze si rád zafotí každý a každému se líbí něco jiného, ale kdo by odolal třeba Hradčanům nebo Tančícímu domu?

Berme to, jako bych tím těm blogerkám, žijícím daleko od Matičky Prahy, chtěla dát takový maličký dáreček, aby honem do té Prahy nemusely?

Původně jsem toto chtěla zveřejnit na blogu asi 14 dní před Vánocemi a tak jsem napsala:

Úplně vidím, jak vám, milé blogerky, práší moučkový cukr, voní čokoláda a vaječný koňak, jak se snažíte na dortíčky posadit tu mandli, tu vlašský ořech a já tady na vás s Prahou...

a nakonec se to odsunulo na dnes!