Koráb

 Koráb, neboli kopec či hora v západních Čechách nad městečkem Kdyně u Domažlic se nám dvakrát stal útočištěm, jednou, když jsme sem dojeli vlakem z Hrádku u Sušice a dělali jsme pěškobusem okruh po zajímavých místech a podruhé jsme tu byli autem. Milé KOČKY, pochopitelně jsme cestou sem a také cestou zpátky navštívili mnohé - především můj velmi obdivovaný vodní hrad Švihov a pak také Mariánskou Týnici u Kralovic, oblíbené město Stříbro...a to nemluvím o Kdyni a Domažlicích, kde je toho k vidění spousta...ráda bych vám nyní ukázala, co i vy při výletu můžete vidět:

Mariánská Týnice ( tehdy ještě před dostavbou ): ten Santinii Aichl!

vodní hrad Švihov: filmovali tady pohádky a Šašek a královna s Bolkem a Chantalkou..., taky částečně Popelku

město Stříbro: (stavujeme se tam rádi, však už bylo na blogu vícekrát)

Toulání po západní části republiky mě baví moc, věříte, milé blogerky?

jo a ten Koráb ?: tak tohle z něj uvidíte:

bohužel, přes nepříliš čistá skla ty fotky vypadají takto...

Dárkové balení

 Občas udělám příspěvek na blog jako dáreček pro některou z vás, milé KOČKY a vždy z toho mám dobrý pocit, je pravda, že v tom hodlám i v budoucnu pokračovat, ale! - dnes si sem dám dáreček pro sebe.

Říkáte si, co a proč? mám narozeniny, nebudu to slavit a tak si dáreček v tomto tvaru zasloužím! ( říká se, ten by zasloužil pětadvacet, tak já mám třikrát pětadvacet, ale jak jsem si to zasloužila, nevím )

Byli jsme na dovolené v Kroměříži, mimochodem se mi tam velice líbilo, byla to moje druhá návštěva tohoto krásného města, a nejenom, že jsme si prohlédli v klidu pamětihodnosti města, zapsaného právem v UNESCO, ale vyjeli jsme i na obhlídku pěkných míst a měst v okolí. Tak se stalo, že jsem si dopřála město Lipník nad Bečvou a tam jsem se zasekla, nemohla jsem se toho nabažit. Začala jsem prohlídku u kostela, pokračovala návštěvou cukrárny na náměstí, procházka kolem hradeb, focení u synagogy, nakouknutí na dva židovské hřbitovy, pak jsem se vydala ke klášteru a vrcholem byla zahrada v patře u zámku. Obcházela jsem to sama, manžel zájem neměl a trpělivě na mne několik hodin čekal. Fotila jsem jako o život a ráda bych se tam jednou vrátila. Za mne: město na dovolenou za jedna. A to nemluvím o Holešově, kde se mi líbilo moc také! Jediným negativním jevem bylo tehdy to, že jsem musela mít neustále roušku na obličeji.

kostel sv.Jakuba:

zvonice:

náměstí - Městská památková rezervace:

Piaristický klášter a kostel sv.Františka Serafinského:

zahrada v patře:

Cestou na dovolenou jsme si užili Moravskou Třebovou, Koclířov, Konice, a během dovolené: především Kroměříž, ale též Holešov, Kelč, Hranice a Lipník n.B. 

Únor se přehoupnul do druhé poloviny a tak vám, milé blogerky, přeji hezké dny...i v těch zimních dnech příštích.

Bochníky

Milé KOČKY, abyste si nemyslely, že chodím jen po kostelích a podobných místech, občas si vyrazíme s manželem i do přírody, na nějaký ten vršek, na rozhlednu nebo jen tak po lese...záleží na tom, jaké zrovna panuje počasí a jak jsme na tom, to víte, pětadvacet kilometrů po Šumavě za den už nedáváme, respektive - už se o ně nesnažíme, jaká škoda!

Dnes vám ukážu přírodní památku, která je v katastu obce Konojedy, kde býval velmi zchátralý zámek a kostel, které procházely opravou či rekonstrukcí, možná, že už jsou v pořádku? - nějakou dobu jsem tam nebyla. A zde, kousek nad zámkem, se nacházejí Bochníky: 

píše se o nich:

Ve svahu Dubí hory, nad zámkem Konojedy se nachází bývalý lom. V lomu byl odkryt mohutný ztuhlý lávový proud, který je učebnicovou ukázkou sloupcové odlučnosti tefritu na tzv. bochníky. Lávová stěna je 6-8 metrů vysoká a sloupce mají šířku až 1 metr. viz též Dubí hora

Našli byste je mezi obcí Kravaře ( skanzen a hradby) a Úštěkem - pokud to vezmete přes Konojedy.

doporučuji časné jaro, kdy jsou dobře patrné jednotlivé vrstvy...

Náročný

 Podobně náročný na kilometry byl, milé KOČKY, výlet v září r. 2020 ( rok roušek ) - kdy jsme sami s mužem jeli po trase: Chrudim, Chrasť, Luže, Nové Hrady, Litomyšl, Zámrsk, a jako poslední zajímavost jsme si na pár snímků nechali dřevěný kostelík v Dobříkově.

V Chrudimi, to se přiznám, mám vždy rozpálený fotoaparát, takové město se fotí dobře a ač jsem tam nebyla prvně, nadšení nebralo konce. 

Zato v Chrasti jsme navštívili jen náměstí a zámeckou zahradu, ale užili jsme si její klid a chládek.

Po zaparkování v Luži jsem se vrhla do opraveného kostela a zafotila jsem si opravdu hodně! Baroko, kam se podíváš, ale byl na mém blogu už vícekrát...

Stejně tak jsem se těšila i do zahrad v Nových Hradech nedaleko. Manžel mě nemohl dostat ven. a mám tady vždy hezké počasí...

Stavili jsme se v Litomyšli, kde si vždy obejdu ta nejzajímavější místa, jako bych tam byla poprvé 

a pak už jsme jen zastavili u zámku v Zámrsku, na ten jsem byla hodně dlouho zvědavá: 

zastavení na pár fotek vpodvečer u dřevěného kostelíka. 

Dále už jsme jen ujížděli k domovu. Třeba kolem Kunětické Hory: