Oranžová

 Milé KOČKY,

taková obyčejná mochyně - a jakou nadělá parádu:

Knížky

 Během asi 14 - 20 dní mého polehávání, kašlání a smrkání, čili virozy nebo kýho čerta jsem naštěstí měla z knihovny půjčené pěkně tlusté a zajímavé knížky a tudíž jsem si léčila nejen tělo, ale obohacovala i duši.

Knížka, postel, čaj s medem, citronem nebo zázvorem, to je pro mne kombinace, na kterou nedám  nejenom při nastuzení nebo jiných neduzích dopustit. ( plus nějaké ty pilulky z lékárny + krabice kapesníků - ono se to polehávání pěkně prodraží! )

A zajímá - li někoho, čím jsem se zaobírala konkrétně? uvařit, umýt nádobí a vrátit se do postele a pak - začíst se! ano, mohu doporučit, protože pro mne to byl v prvním případě jak spisovatel, tak jeho knížky objev největší za posledních 10 let!

spisovatel Tuvia Tenenbom a jeho tři knížky : o Izraeli, o Německu a o Americe - naprosto skvělé!

spisovatel Stefan Hertmans : Konvertitka  - dobře se četla

spisovatel Karol Sidon a  

několik knížek od  Ivana Krause a mnoho dalších

dokonce jsem donesla i nějaké čtivo pro manžela o Afghánistánu : Základna ( takové já nečtu...)

Knížky byly přečteny, vráceny a už se tu se mnou nacházejí další...jsou stejně jako já tlusté a zajímavé, hihi.

Milé KOČKY, 

pro své vzácné blogerky jsem udělala změnu - zájezdy jsem opatřila štítky, do které země zájezd byl podniknut, abyste si mohly lépe vybrat, pokud byste, milé návštěvnice, chtěly některé fotky vidět znova?

Most plný soch

 Včera mě napadlo, že bych mohla využít další most, který se pyšní sochami a moc rádi jsme ho asi dvakrát navštívili, když jsme se vypravili do jednoho z mnoha krásných krajů na Moravu: stavili jsme se cestou na dovolenou v Náměšti nad Oslavou:

v zámku jsme nebyli, pouze v jeho parku...

Konec návratů

 Už delší dobu sedím doma a nemám nic, čím bych se obci blogerek mohla pochlubit - žádné aktuality a pomalu myslím na to, že by se slušelo jít do terénu a něco nového foťákem ukořistit.

Jenže, milé KOČKY, moje touhy jsou viroze úplně ukradené a dělá si se mnou a mým mužem, co ji napadne. ( Manžel se jí líbí víc, takže mne začala pomalu opouštět, mohla by, holka, zrychlit!)

Takže stále ještě pár dní bude ona tím, kdo vládne u nás doma. A taky mě nutí měnit termíny u doktorů...nejenom výletů.

Abych dokázala, že brzy nastane u mne na blogu konec návratů ke starším výletům - tak s omluvou a zároveň slibem, že to brzy změním, přináším jedno místo, kde se mi moc líbí a několikrát jsem si tam pěkně zafotila:

most pod Zelenou Horou ve Žďáru nad Sázavou. Tentokrát nechám stranou věhlasný kostel od Santiniho na kopečku a vedle - po opravě svítící zámek ( už tu byly vícekrát )a věnuji se pouze mostu a jeho sochám:

a na zítra vám přinesu pár starších snímků z rovněž pěkného místa ...

Lovoš zjara

Milé KOČKY, toto a podobné výjevy můžete v předjaří vidět, když půjdete Opárenským údolím na Lovoš. Byli jsme tam během let s manželem a přáteli 11x a jaro nebo podzim jsou k tomu nejlepší, můžete mi věřit. 

 ( Ovšem nejhezčí to bývá koncem dubna )

v dálce Milešovka:

výhledy z ruin hradu Opárna: