Jako holka jsem ráda četla Babičku a paní kněžnu mám navždy spojenou s Květou Fialovou, stejně jako Barunku s Libuškou Šafránkovou. Nikoho nepřekvapí, když se přiznám, že Babiččino údolí jsme navštívili mockrát, Ratibořice a okolí je naše oblíbené místo a několik dovolených, strávených na Rozkoši, je toho důkazem. Stejně jako Peklo a Nové Město n.M. - už teď se mi stýská!
Není tedy divu, že když jsem našla zájezd do Zaháně, docvaklo mi, o co se asi jedná a hned jsem přihlásila sebe a sestru na výlet. Byl květen 2016 a jely jsme - jak jinak, než natěšené. Sice asi 20 km po tamní vyfrézované silnici bylo zkouškou trpělivosti řidiče autobusu a my všichni v té konzervě jedoucí jsme nesměli ani promluvit, abychom si neukousli jazyk - ale dopravili jsme se tam a moc se nám tam líbilo, město i zámek byly pěkné, prohlídka plus informace bohaté - počasí skvělé, v kavárně měli dobré kafe i zákusky, za mne paráda. Navíc jsme na tomto zájezdu tehdy navštívili ( já poprvé a nikoli naposledy) hrad Czocha, městečko Lubaň s jeho hradbami a věžemi, na závěr povedeného zájezdu jsme hodinku, dvě, strávili pár km před hranicemi v lázních -
O paní kněžně, jejích rodičích, dramatických osudech její rodiny a sester si můžete, milé KOČKY, vyhledat info na Wiki - je to pěkné čtení. Paní kněžna byla na svou dobu malinko promiskuitní, ale dnes nic divného. A s jakými lidmi se ona stýkala, to byla honorace!
Zvu vás, milé blogerky, na svižnou procházku po těchto nyní polských místech.
Zahaň:
