Do třetice

Napadlo mě, že bych mohla zalovit ve svých zásobách,
obchodník by řekl, v ležákách,
vzpomněla jsem si totiž na jeden z výletů, kdy to není tazvaně příliš atraktivní,
ale pro mne ano.
Tohle byla trasa:
Vlašim - Blaník - Šelmberk - Tábor + Klokoty
( veVlašimi zámek a zahrada s čínským pavilonem, hora Blaník s rozhlednou, hrad Šelmberk  u Mladé Vožice s rozhledem z 26 m vysoké věže, město Tábor má letos výročí a na Klokoty jdu, kdykoli jedu okolo )
nebo se dá uhnout a jet ke hradu Kámen a pokračovat směrem na Pacov
( tak jsme to jeli jindy )
Případně přidat návštěvu zámku Jemniště, nebo Červené Řečice a Želivi,
či vylézt na hrad Choustník,
podle toho, odkud jedete a kam se pak vracíte.
Tahle oblast východně od Blaníku je docela málo navštěvovaná a přitom zajímavá.
Mimochodem, na obě strany od silnice č. 3 na jih od Benešova u Prahy je spousta míst, která mají svá tajemství. Znáte třeba Neustupov?
Přikládám i notoricky známý zámek Červenou Lhotu.
Jdeme na obrázky:

hrad Kámen:

Šplhám

Nečekejte ode mne žádné sportovní snažení!,
milé KOČKY,
jde o vztah můj k mému manželovi a to ještě velmi vznešeně řečeno.
Oklikou vysvětlím:
Manžel nahlásil už včera, že dnes dopoledne má závody v hulákání, jak familierně říkám vysílání na radiostanici.
Tak jsem suše sdělila, že mi to nevadí, pokud mi nahraje Toulavku a Objektiv a že si to
zcela výjimečně! -
shlédnu odpoledne!
A že budu dopoledne neviditelná, jako kdybych odjela.
Téměř jsem to vydržela, po snídani jsem odcestovala do ložnice s časopisy.
Bohužel! v jednom byl také recept na halušky. A vtom mi docvaklo,
že v lednici mám slaninu - plátky, bryndzu a tak jsem si řekla, že ruším povalování a čtení a hupla jsem křepce do kuchyně a uvařila manželovo zamilované jídlo
( na Slovensku o dovolené nic jiného nejí ).
Skončil vysílání dokonce o chvíli dřív, asi ho vytáhla vůně rozškvařené slaniny!
On je na rozdíl ode mne masožravý a pro něj je taková vůně něco jako pro mne
Opium od Yvese Saint. Laurenta.
Sklidila jsem pochvalu a slib, že to brzy zopakujeme!!!
Tak to vidíte, jak je to snadné, zpacifikovat chlapa,
nyní je uveleben mezi novými polštáři na sedačce a kdo ví, co se mu zdá?
jestli o Tatrách nebo tatrách?
( psala jsem kdysi o jeho lásce k výrobkům z Kopřivnice ).

Vtípek

Pozor na to, co odpovíte,
milé KOČKY,
kdyby se vás někdo ptal, zda potok může téct do kopce!
Znám případ, že musíte říct ano, dokonce tam tečou dva, ale musíte říct nebo napsat do Kopce!
Je to osada západně od obce Brtníky, přibližně v půli cesty z Krásné Lípy do Mikulášovic,
a odtud se může, pokud neprší a nebouří, podniknout pěkný výlet lesem ke státní hranici.
Případně těm zdanějším  (a mimo koronavirusové období ) až do německého města Hinterhermsdorf.
Dobře se tam výletuje v horkém dni, neb je tam příjemně a chládeček.
Pokud dojdete až k soutoku Brtnického potoka s Křinicí, do Zadní Doubice, popojděte ještě kousek a najdete pomník obětí pochodu smrti na konci II. sv.války.
Hodně zdatní mohou dojít buď do Kyjova nebo na Vlčí Horu, ale my jsme už senioři a vracíme se k autu stejnou cestou.
Les, když jsme tam s mužem naposledy chodili, byl pěkně zelený, voda tekla údolíčkem, občas na nás vykoukly pískovcové skály, aby bylo co na fotku.
Těm, co to musí mít bulvárně opepřené, nedaleko si chajdičku postavil Mistr Karel s Ivankou - Gottovi.
A mnohým z vás, které nemůžete do tohoto kouta světa, nabídnu alespoň pár obrázků z fotoaparátu:

U švagrové v zahradě

U mé švagrové Růženky, v zahradě nebo, chcete-li na chatičce,
to kvete od jara do podzimu.
Nestačím se divit, co ta holka tam všechno má,
na poměrně malém pozemku.
Taky je vidět, že je pilná a pracovitá a zahrádka jí to dává znát.
A já se pochlubím, co se mi stalo,  tentokrát na záhonu před naším domem.
Milé KOČKY,
jedna sousedka mi zjara darovala odkvetlé hyacinty,
v květináči,
neměla jsem čas a tak jsem je zasadila do záhonu před dům,
mezitím se záhon ,,zahustil,, jinými rostlinami a hyacinty nebyly vidět.
Onehdy jsem to tam šla krapet vyplejt a co nevidím!
Hyacinty - modré - v té džungli vykvetly!!!
To byl příjemný šok!
Užijte si to se mnou:

u nás:

Proč chodit daleko

Když už nevím kudy kam a nechce se mi sedět doma,
můžu jít kousek za město, Labe teče okolo města a z obou stran,
neboli na obou jeho březích, jsou bývalá koryta, čili nynější tůně, kde obvykle sedí rybáři a předstírají chytání ryb.
Většinou se tam ukrývají před manželkami a dětmi a občas prohodí pár slov s podobně postiženými kumpány.
Milé KOČKY,
něco o tom vím, manžel léta rybařil a jezdila jsem za ním na kole.
A přibližně nějak takto to tam vypadá.