Bláznivý nápad

 Moje milé KOČKY, to si tak myju nádobí ( máme doma spolehlivou myčku - mne ) a při tom mě napadlo udělat vám tady veselou nikoli soutěž ( to bych musela vymyslet a zafinancovat i odměny za místa umístění ) ale! - hádankovou hru:

Můžete si zahádat nikoli s partnerem, ale se mnou, 

o co se jedná?: slibuji, že to bude snadné, tedy doufám, že vám závity nezahltím: dovolím si v duchu tipnout, kdo z vás se zhostí úkolu za jedna. A že mám nejméně 4 adeptky na umístění!

1.

říká se, že je zmrzlý na:

2. 

strouhanka - to je umletá, tvrdá:

3. 

na louce se pásl starý:

4.

maso po nákupu patří do:

nápověda:

5.

zlý člověk má srdce tvrdé jako :

6.

uprostřed švestky bývá:

7.

malá kroupa se nazývá:

8.

na myši obvykle číhá:

9.

na hrnce patří:

10.

kdo nebude hodný, dostane se po smrti do:

ale každý se tam může zjara podívat na bledule!

11.

rozlehlá pole plná obilí?

12.

nemůžeš skákat do vody mělké, ale do:

13.

 opřeš se o ruku a za chvíli tě bolí:

14.

jezme zeleninu a cvičme, ať z nás nejsou:

Doufám, že jste se pobavily, milé KOČKY.

Stydím se, ale fotky zámku Kozel a hradu Houska i Krupka jsem v archivu nenašla, ač jsem se snažila, v tom množství, co jich máme, a tak jsem si je v nouzi vypůjčila z internetu, omluva! 

Na Blatech

  ( Dárek pro Renátku alias blog Lezarts )

Před lety jsem s manželem navštívila Blata, několik vesnic s kouzelnou atmosférou a jak je mým zvykem, jezdili jsme tam potom několikrát - třeba cestou na dovolenou na Jindřichohradecko jsme tam vždy zastavili, jednou s kamarádkou, podruhé s vnučkami a jak říká manžel, ty jak něco objevíš, tak tam pak vodíš průvody.

Milé KOČKY a milá Renátko, dovolte, abych vám ty vesnice malinko přiblížila, už kdysi na blogu byly, ale fotky jak známo byly smazány...jakmile pojedeme okolo, jistojistě se tam zase stavíme. Já to tam zkrátka miluju. Jestli to nebude tím, že můj táta pocházel z Jižních Čech?

Vesničky, o kterých jsem hodně mluvila, hodně psala, které jsem  ráda vždy fotila a kam se, doufám, ještě ráda vrátím:

za návštěvu stojí přinejmenším - Klečaty, Komárov, Mažice, Vlastiboř, Zálší, Záluží, Svinky a mnohé další:

Půvabné jsou i Mazelov, Plástovice a další vesnice, nejen světoznámé Holašovice...mně můžete věřit.

Práce navíc

 Onehdy jsem uklízela a našla medvědičku, kterou si spolu s jinými u nás ukryly moje vnučky a ta se, ani se nedivím, styděla za to, že je tzv. holá a bez oblečků. Tak jsem se ustrnula a uháčkovala jsem jí šatičky a když už jsem byla v té práci, i takový pokus o klobouček, no, kdyby se jí, 

milé KOČKY, 

chtělo, může to používat jako příležitostný respirátor.

tady - zcela nešťastná, že je holá:

taková nesvá, já bych taky byla!:

zkusila se zakrýt kouskem látky, ale nebylo to ono:

sledovala mě, jak jí háčkuji oblečení: a už měla světýlka v očích:

bude mi to, nebo nebude? :

radostí se až překotila:

no, to už je jiná káva!:

nechtělo by to ještě kabelku? :

 

Neuklízejte!

 Byl čtvrtek odpoledne a mne vzalo uklízení, tedy ne jen tak ledajaké, pustila jsem se do třídění a likvidování starších účtů a ,,papírů,, - též časopisů o bydlení a věcí všeho druhu, probírka vlny a přízí, co to na mne skočilo tak náhle, netuším, ale přemohlo to moji vrozenou lenost a pěkně jsem si naběhla.

Jak že to myslím, milé KOČKY:

já totiž při takové ,,práci,, začnu číst i starší časopisy, jestli tam není něco, co by stálo za opětovné uschování a vida, bylo, v jednom z nich se nacházela stránka s recepty na dobroty z máku a už to jelo. Hned k večeru jsem ten makovec upekla a sklidila jsem ovace a pochvalu od manžela.

Sice můj známý obvykle říkával: máte rádi mák? po máku se blbne!

ale já blbnu i bez máku a tak jsme si na buchtě, kterou jsem upekla na pekáči a nikoli v bábovce pochutnali a ještě jsme kus dali dál.

pro zvídavé: recepis dle časopisu:

dávka pro manžela a na vyžádání dostal meruňkový džem:

( taky jsem mu to mohla vykrájet formičkou ve tvaru srdíčka? )

Krásný nový týden, děvčata.

Písnička

 Taky se vám, milé KOČKY, stane, že vás nějaká písnička provází neodbytně celý den? Můj manžel má v autě písničky ABBY, M.Tučného a ještě pár taky vtíravých melodií a tak se někdy stane, že mě pronásleduje třeba ta od Michala, jak byl prodavačem a navážíme, to by bylo mi nejde z hlavy.

Vlastně mi vnukla myšlenku, že bych při psaní na blog a přikládání fotek mohla také trochu vážit slova a odměřovat fotky, ale nejsem lakomá a platit nežádám, tak proč to na vás nevybalit? Bonbony jsme jako děti kupovali za korunu do kornoutu a já vám tady moc ráda občas prozradím, kde se mi u nás v Čechách či na Moravě ( a kdysi i na Slovensku ) líbilo, berte to jako kornout pochoutek a zadarmo! No, zadarmo to vlastně není, věnujete tomu svůj čas a ten má velkou hodnotu. Já si vašeho času vážím! A já si v koutku svého pomyslného krámku mohu tajně přát nějakou tu pochvalu? Jako dobrá hospodyňka pro pírko přes plot skočí, já pro hezké slovo v komentáři vyhrabu i 20 let starou fotku!

Říkáte si asi, babka se nám rozpovídala, tak raději k věci:

Kdybych se měla rozhodnout, kde se mi nejvíc líbilo, věříte, že bych měla problém to říct? Protože jako patriot mám ráda rodné Děčínsko, ale i Českolipsko, Slavonicko, které mám prochozené a proježděné na kole, a těch děr ve sněhu, když jsem se tam po padesátých narozeninách učila na běžkách!, Znojemsko, Broumovsko, Mikulovsko, Domažlicko, Český Ráj, MarLázeňsko+Frantovky+Karlovy Vary, Chebsko, Šumava, Jeseníky, bože, kde se mi nelíbilo? Budějovicko, Strakonicko, Liberecko, Kroměřížsko, Praha přirozeně, a,a,a - a když jsme měli možnost, jeli jsme párkrát do Roháčů, to je moje srdcovka, jak se rádo říká. Jenže přišla kosa na kámen - dostihl mě věk, covidová situace a problémy se zdravím, a náhle máme těch cest méně. No, nebudu nevděčná, i tak jsem loni toho navštívila docela dost.

Přeji vám všem, kdo sem dnes najdete cestu, krásnou neděli a hodně důvodů k smíchu celý příští týden.

Vaše Jiřina z N.

namátkou: 

Terčino údolí:

Kunětická Hora:

Kladská:

Bezděz:

skalní města:

jaro na Mělnicku: