Když nevím

Když už nevím, kudy kam, manžel by rád někam jel a já nechci autem nikam,
hlavně ne daleko,
jedeme vlakem do Mladé Boleslavi a zajdeme do Muzea Škodovek.
Chlapa, případně kluky, tam vypustíte a garantuji vám,
milé KOČKY,
že se zabavěj a chvíli máte i vy možnost se kochat nablýskanými, vystavenými krasavci,
představovat si samu sebe v háčkovaných rukavičkách a kloboučku,
s malou koženou kabelkou a botkami na podpatku, kterak vás nějaký chlapík zve k projížďce, elegantně vám otevře dveře vozu a můžete si snít svůj sen.
Kdo říká, že se tu vše točí jen kolem motorů, volantů a klikových hřídelí?
My, holky, věčně mladé, si můžeme také pustit fantazii na špacír!
Spolehlivě si tu svůj barevný a chromem se pyšnící model najde každá!
Pojďte se mnou:

Muzeum je blízko vlakové zastávky a je tam občas změna ve vystavovaných exponátech, takže je dobré se do muzea čas od času vracet.

Předčasně?

Kdyby se mě někdo dnes zeptal, na co se těším, odpověděla bych okamžitě,
i když je to poněkud předčasné,
že na babí léto, pokud nějaké letos bude.
Na ty dny ráno chladné, občas mlhavé a přes den slunečné, teplé,
barvy v přírodě syté a zářivé.
To miluju, i když jarní zeleň a přemíra bílých a žlutých kvítků
( a všudy přítomné tulipány)
také není marná.
Milé KOČKY,
vím, že na to je ještě čas, ale představa sklizně švestek, jablek, hrušek a vše,
co se z nich dá upéct je pro mne v tento deštivý a pošmourný den tak lákavá,
že se tomu pro dnešek poddám, a co?
Vezmu pár starších fotek a navodím nám podzimní atmosféru -
pro představu, co nás za měsíc asi čeká:
Do té doby přeji školáčkům hezké učení a nám důchodcům spoustu času na vycházky,
sice do spadaného listí je ještě dlouho, ale ono to uteče, nebojte.
Zeť má dnes narozeniny, vnučka zítra svátek, asi bude brzy oslavička, juch.

Fotky jsou z jedné výpravy do oblasti Potštejna, kam také rádi jezdíme.

Starý výlet

Jeden příbuzný pocházel z obce Pustá Rybná,
člověk by ani netušil, kde to je,
ale já jsem si to zjistila a mnoho let jsem se tam chtěla podívat.
Až jednou!:
když jsme dělali výlet do Poličky, Hlinska, do skanzenu Veselý kopec a Chotěboře zamířili jsme i tímto směrem.
A byli jsme překvapeni malebností vesnice, krajiny, skalami v lese...
Perníčky znáte?
Zase se potvrdilo,
milé KOČKY,
to, co říkám pořád, že u nás je všude hezky.
( až na malé výjimky )
a není mi zatěžko vám to fotkami dokázat:

Nedělní zamyšlení

Je krátce po Toulavce a Objektivu, přemýšlím nad svými aktivitami a jsem moc vděčná, že jsem se mohla věnovat svým koníčkům:
tolik let - čtení knížek, pletení a háčkování, cestování a hlavně,
poznávání,
jak v naší republice - tak později i za jejími hranicemi.
S tím souvisí i focení, neb tomu se věnuji od mladých let.
Tedy, popravdě, jen cvakám a zachycuji obrázky do bedny, nejsem vyučená a dělám fotky,
jak se líbí mně.
Profík by asi ohrnul ret.
Dnes jsem natrefila na starší fotky z mé vyjížďky na kole,
do okolí města a v době, kdy jsem jela občas sama.
To nemám moc ráda,
je to méně bezpečné, kdyby se něco přihodilo, je lepší mít sebou někoho, kdo pomůže a taky,
můžete si pak o dojmech z výletu s někým povídat!
Vzpomínky  -
milé KOČKY...
Raději už jdu něco dělat!

Pár dní klid

Tento týden byl poněkud hektický:
v pondělí jsme si půjčili na celý den Honzíka
( v úterý nastoupil už do školky, tak ho chtěl děda o jeden den té školky ušetřit ).
V úterý jsme jeli na výlet.
Ve středu přijely mé vnučky a byly tu až do pátku. Doma jim měnili střešní okna a tak jejich rodiče potřebovali mít ,,volné ruce,,.
Na čtvrtek jsem plánovala pro ně výlet, ale holčiny nechtěly nikam a tudíž jsme byli doma.
V pátek po obědě jsem je doprovodila do Prahy na Hl.nádraží a vrátila jsem se domů.
Nu a dnes, v sobotu, jsem si vše vynahradila. Původně chtěl manžel, že ještě někam vyjedeme, ale nevěděla jsem, zda by nám přálo počasí a tak jsem zůstala doma, převlékla povlečení a začala velký úklid v ložnici. Nevím, co mě to popadlo, ale raději se tomu nutkání poddám, než mě to přejde.
Na výlet můžeme jet jindy, až bude jisté, že nás nepřepadne bouřka nebo slejvák, ne?
Zítra, v neděli, si dopřeju Toulavku a Objektiv.
A další týden bude minulostí.
Potřebuji pár dní klid.
Už se těším někam do lesa, brzy začne Babí léto a to já nejraději.
Milé KOČKY,
a taky si udělám čas a projdu vaše blogy, mám skluz!