Most

Pod klášterem Beuron tekla malá říčka, ejhle, ukázalo se, že je to Dunaj, už po soutoku dvou říček, Breg a Brisach, které ho tvoří,, to je, co? tento evropský veletok se vyklubal z poměrně malého potoka! -  ( ve Vídni, Bratislavě nebo Budapešti byste ho už nepoznali ), a přes ni krásný, dřevěný, bytelný most:

spěchala jsem si ho nafotit:

a tady ho máme, milé KOČKY -

a jsme na konci, budou nové výlety, další zájezdy. Jo a mám nového psa: koupila jsem si malého rotvajlera:

Jmenuje se Princ z Rottweilu. Ve skutečnosti je daleko hezčí, než na nepovedené fotce a je moc hodný.
 

Kostel v Rottweilu

 Měl pro mne překvapení, nikdy jsem nic tak zdobného neviděla a tudíž jsem si to nafotila a právě máte,

 milé KOČKY, 

možnost to také vidět, aniž byste tam nutně musely spěchat:

podle mého názoru jsou to držátka na lucerny, nošené někdy v průvodu?

pomalu se budeme se Švábskem loučit, co myslíte?

Panoramatický obraz

 V klášteře v Lorchu jsme měli možnost sledovat jeden velmi rozměrný a zároveň zajímavý, panoramatický obraz:

nechám vás tam, milé KOČKY, také nahlédnout, i když originál by vám asi více vyhovoval:

a tady je část toho krasavce:

dalo práci vyfotit tyhle fragmenty bez lidí...

Co můžeš vidět v metru

 Přeruším tímto dnešním, už druhým příspěvkem, sled reportáží ze zájezdu do Švábska ( nebojte, zítra tu bude další ) a dám sem jednu aktualitu:

Jela jsem dnes ráno, milé KOČKY, k doktorce na Karlák a tak po vystoupení z busu na Ládví hupky dupky do metra a sedím, bezcílně bloudím očima po podlaze a zaujaly mě: černé, semišové kozačky do půli lýtek u jedné svěží slečny. Krásný na ni pohled, hlavně pro pány, nožky měla štíhlé a dlouhé, sukni naopak krátkou a tak mi přeběhlo hlavou, co tu ještě můžu vidět?

Hodně ještě sandálků, spousty tenisek, sukně krátké, dlouhé a kraťasy i dost rozervaných džín. Zvednu oči a samé roušky. Pár lidí s kufry a batohy, ti mizí na Hlavním nádraží, aby stihli spoj...jinak samé běžné cestující, oči zabodnuté do mobilů...

Na I.P.Pavlova se vleču k tramvaji a posléze vystupuji, abych po rozbitém chodníku docválala na Karlák.Takový můj obyč čtvrtek.

Připadala jsem si jako v naší ulici. Což o to, já to nějak prokličkuji, ale ti lidé o berlích, aby měli raději křídla.

Knihovna klášterní

Kdybych už podobné knihovny dříve neviděla třeba na Strahově nebo v Broumově, ( i jinde ), asi by mi brada upadla. Takový dojem to na vás, 

milé KOČKY, 

udělá, když vstoupíte do této barevné, staré, knihami napěchované místnosti.

Wiblingen - klášterní knihovna - seznamte se:

mniši tam měli i takovou malou zašívárnu! ...