pondělí 27. prosince 2021

Efekty

Z okna busu:








 Říkáte si, milé KOČKY, co je to za nápad, fotit přes mokré okno z jedoucího autobusu? nu, jely jsme tehdy s Janou a Marcelkou asi před třemi lety na adventní zájezd kolem Chomutova do Německa - stále do kopce, jak už to tam Krušné Hory mají ve zvyku a tohle se naskýtalo:
tak jsem si nyní na to vzpomněla, že to ráno bylo slibné. Sice trochu nasněžilo, ale nepršelo a díky tomu jsme prožily pěkný, výletní den. Dnes říkám - poslední, adventní, normální zájezdík, ještě před covidem. Kdeže ty časy jsou.












neděle 26. prosince 2021

Den pro rodinu

 Pravidelně, od doby, kdy se moje dcera vdala, se scházíme 26.12. u nás doma a manžel pro všechny připravuje kachnu a já uvařím knedlíky a zelí, houskové i bramborové a zelí bílé i červené. Mladí se po obědě přesunou do obýváku k našemu pidistromečku a dáme si dárky, respektivě se podíváme, zda nám Ježíšek nějaké nadělil a z toho usuzujeme, zda jsme byli hodní nebo jsme zlobili, protože! - zlobivým by asi nic nedával? - případně pak jdeme na procházku a oni později odjedou k sobě domů na samý konec Prahy a nechají mi tu vnučky. Na pár dní. To mám moc ráda a vždy se snažím jim i sobě připravit nějaký zajímavý program.

To jsem zvědavá, jak to bude vypadat tentokrát!

ale! a to vím jistě, po rozbalení dárků je to tu chvíli jako ve sběrně papíru:

tady máme jeden ze zimních polštářků :

 
A jestli to, milé KOČKY, nevíte, sbírám léta ubrousky a Marcelka mě rok co rok zásobuje těmi vánočními ( a také velikonočními ).


Já se mám!


sobota 25. prosince 2021

V Botanické zahradě

Bývalo u nás zvykem, že jsme vždy 25.12 jezdívali do Liberce do Botanické zahrady, především však proto, že v tu dobu tam kvetou orchideje a kamélie. Také jsme měli zvyk, že jsme nejprve prošli  i tamní Zoologickou, manžel ZOO rád navštěvuje, a to nejen tuto nejstarší a věhlasnou. Tentokrát to z jednoho smutného důvodu dopadlo jinak. Usnesli jsme se, že pojedeme už v út 21.12. a že vezmeme sebou sedmiletého Honzíka, synka našich známých, vyprávěla jsem mu o akváriu, kde plavou ryby nad hlavou a pravil, že by to rád viděl. Tak jeho mamka Honzíka omluvila ze školy a vyrazili jsme vlakem směr Turnov a Liberec.

Také bylo zvykem, že jsme poté obědvali v restauraci U Jezírka. Ovšem, to by tam museli mít otevřeno, že? Vzali jsme po prohlídce Botanické zavděk restaurací Formanka poblíž vstupu do ZOO. S obědem jsme byli spokojeni a pak jsme využili zase tramvaj a dojeli na nádraží, kde jsme se Arrivou nechali dovézt, stejně jako ráno tam, zpátky domů, s přestupem v Turnově. V Liberci byl silný poprašek sněhu, celý den poletovaly vločky a je vidět, že na rozdíl od nás je tam pořádně zimno.

Užili jsme si to všichni tři. Ovšem, milé KOČKY, s focením jsem to v botanické měla složité, každou chvíli se mi zapotil objektiv, přechody mezi pavilony byly náročné. Nicméně nejsem profík a snad nad nepovedenou kvalitou přimhouříte svá, jistě krásná očka.

Jasně, v létě si za své vstupné více užijete i venkovních zahrad, ale nyní, v zimě a za krátkého dne je každá zeleň a každá barvička, natož vůně milá, ne?

...kochání se je v tomto případě povinné!











































pátek 24. prosince 2021

Přání

Milé návštěvnice mého blogu, milí blogeři, milé KOČKY, dovolte mi popřát vám všem a vašim rodinám krásné Vánoce.

Vaše Jiřina z N.


( To je u nás čas, kdy se mohou potkat houpací kůň, sněhulák, beruška, medvídci, sova, andílci, sněhová vločka, ptáčkové, kočka, prasátko a jiní - na jednom místě a to: na vánočním stromečku. Coby ozdoby, a to nemluvím o kouličkách, kterých máme mnoho barev a velikostí...)

Každý Štědrý den v 18 hodin zazvoním skleněným zvonečkem a vzpomínám na své blízké, kteří už nás opustili a na známé a příbuzné, kteří tu ještě žijí a pak teprve večeříme a posléze rozbalíme dárky, pokud Ježíšek nějaké donese. A 26.12. si odpoledne rozbalování dárků s rodinou dcery a s vnučkami zopakujeme.

Přeji si, aby nám to tak ještě spoustu let vydrželo.

čtvrtek 23. prosince 2021

Cukroví

 Voní celý dům a sbíhají se sliny, načančané cukroví na krásném tácu slibuje jediné, že Vánoce jsou blízko. 

Všem lidem dobré vůle přeji nádherné dny plné lásky a pohody. Jiřina z N.





Manželovi nosím ke kávě tzv. neprodejné vzorky, když něco víc upeču nebo se to zlomí. Ovšem pak je ještě cukroví, které mám moc ráda a to je podarované, od přítelkyň, od Libušky banánky, konečky pěkně namočené v čokoládě, dortíčky od Marcelky, nahoře polité čokoládou a ozdobené bílou mandlí, a tak podobně. Dělávali jsme v předcovidové době výlet poslední sobotu v prosinci a na ten se, jak velel nepsaný zákon, nosilo nesnědené cukroví, to byly hody, někde v lese, ve sněhu, na pařezu, u Litoměřic, nebo na Jedlové nebo u Liběchova...horký čaj z termosky a v něm panák rumu.Především svobodní mládenci, kteří neměli nikoho, kdo by jim upekl se radovali z tohoto našeho zvyku.

Milé KOČKY:

Jednou jsme jeli vlakem do Žďáru nad Sázavou a paní průvodčí jsme také malinko ovínili, ale nebylo to víno, nýbrž Magistr, to musí léčit, s takovým názvem? Panečku, hnedka měla naše kupé raději. A my pak táhli vesele městem na Zelenou Horu, moc rádi na to vzpomínáme.

Kam jsem se to dostala od závějí cukru?