Vydatné odpoledne

 Milé KOČKY, jistě máte již uklizeno po návštěvách, které snědly cukroví a nadrobily cukr na koberec, ale potěšily vás svojí přítomností, hlavně, pokud to byly osůbky malé, nikoli vzrůstem, nýbrž věkem. My s Janou, která měla volno i v úterý, jsme oželely jeden plánovaný výlet do vzdálené obce, ( důvody nezveřejním, nebudu žalovat na naše manžele, cíl si necháme na později ) a vydaly jsme se samy do Prahy. Bylo zima, ale slunečno a celkem jsme podnikly vydatný výlet! a to tak povedený, že mi vystačí na více příspěvků - tedy vás zde ráda přivítám po tři dny!

Pevně doufám, že vás to také bude bavit.

První zastavení bylo v klášteře, kde tradičně probíhala výstava betlémů ( už jsem tam byla jiné roky s Janou a jindy s vnučkami ) a později jsme si prohlédly a trochu v šeru nafotily kostel Panny Marie Sněžné - 

opsáno: Původně klášter při kostele Panny Marie Sněžné založil ve 14. století Karel IV. pro řád karmelitánů, který ale roku 1543 zanikl. Od roku 1603 zde sídlí františkáni. Tehdy zpustlý klášter s kostelem jim věnoval Rudolf II. V průběhu následujících let probíhala nepřetržitá přestavba a dostavba areálu. K výrazným změnám objektu před kostelem došlo na konci 18. století v klasicistním slohu.Ke klášteru přiléhá veřejně přístupná zahrada.

Prosím, projděte si výstavu se mnou:

Háčkované cukroví mě nadchlo. Z toho se netloustne!

Kdo čekal, že vše nafotím a sem připnu, toho zklamu, fotek mám hodně, nikoli však všechno a ani kvalita není kdo ví co...fotit přes lidi a v šeru???

Vstupné pro seniory 40 a pro pracující 60 Kč. Jděte se podívat!

A než jsme se posunuly dál ( o čemž bude zase zítra ), šly jsme si prohlédnout zas a znova pasáž paláce Adria.

Na Štěpána

 Na druhý svátek vánoční tradičně k nám jezdí dcera s rodinou. Děláme kachnu, červené a bílé zelí, houskový a bramborový knedlík, na stole máme cukroví, v bytě pohodičku, později odpoledne přejdeme ke stromečku a máme druhé kolo dárkování.

Milé KOČKY,

dokud byly vnučky malé, zůstaly pak u nás po několik dní a buď jsme jeli s dědou někam na výlet nebo jsme si hrály doma. Loni už u nás nezůstávaly a jely s rodiči domů a letos také. Ale, dnes byla jedna změna. Přijeli dříve dopoledne, dědu jsme nechali s kachnou doma a jeli jsme na malý výlet: do Veltruského zámeckého parku a pak na Mělník, podívat se na náměstí a nad soutok Labe a Vltavy.

Poté jsme zamířili k nám a právě včas, kachna byla akorát!

V parku bylo docela dost lidí - na to, že počasí nebylo výstavní. Zato na Mělníku téměř nikdo, ale i tak jsem byla za volbu pochválena.

Dvacet let

 Jako by někdo mávnul proutkem - a uteklo dvacet let. 

Milé KOČKY,

náhodou jsem narazila na fotky, kdy jsme s manželem dne 22.12.2002 jeli do Prahy do Botanické zahrady Na Slupi a pak jsme se prošli po Staromáku a napadlo mě, zatím, než budu mít čerstvé snímky z dneška, sem pár fotek z toho dne dát. 

Svátek

Zítra je Štěpána a chodilo se na koledu, já si vykoleduji sama - něco pro sebe.  Otočím se do letošního, téměř uplynulého roku - a rozhodnu se, co mi utkvělo hodně v paměti.

Je to pohled na Julské Alpy a často na ten výlet myslívám, hlavně v době, kdy jsem nucena dvě, dvě a půl hodiny sedět, nic nedělat a jen čekat, až mi do žil nakape jed, který mi má pomáhat. Mezitím si pouštím v mysli ,,film,, s těmito krásnými scenériemi.

Milé KOČKY, asi se mi nedivíte, že jsem tyhle snímky vyvolila jako jedny z nejhezčích letos?

Štědrý den

 Odmalinka jsem měla ke Štědrému dni, resp. k Vánocům, zvláštní přístup. Jestli to bylo tím, že jsem byla ze šesti dětí nejstarší a se sestrou a jedním bratrem jsme strojívali stromeček, který byl pro ty tři mladší sourozence pak překvapením?,

 nebo, milé KOČKY,

když jsem už byla máma a dělala jsem Vánoce pro dceru, u nás to nebylo o Půlnoční ani o Rybově mši, i když i to může mít půvab a smysl, prostě jsem na to nebyla zvyklá a naučená. U nás to - stručně řečeno - bylo o rodině a stromečku, cukroví a patřil k tomu vždy salát, kapr a řízky ( to nejím ), rybí polévka a pohádky z telky ( na které já nekoukám ). Od té doby, co jsme s mužem doma sami, obvykle si v noci po Štědrovečerní večeři a rozdávání dárků čtu, protože mi Ježíšek nosí prima knížky.

Ovšem byly doby, že jsem koukala v televizi téměř do rána na pořady, které já mám ráda, jako O.Havelku a jeho Melody Makers a nebo mé oblíbené filmy. Teď už více jak rok na televizi nekoukám a je to jednodušší. 

Vždy ráda vzpomínám právě o Vánocích na své letité kamarádky. Třeba na jednu bývalou učitelku mé dcery,  která žije ve V.Šenově, jejíž manžel říkával: když k nám chodí Jiřina, nemusí k nám chodit lékař.Bylo to úsměvné, ale taky vyznamenání, oni nebyli moc přístupní a otevření návštěvám. Pokud mi G. napíše k Velikonocům nebo k Vánocům a osloví mě Drahá Jiřino, ani se nedivím, při ceně známek 21,- Kč! a pokud mi v roce ještě párkrát napíše dopis...leze to do peněz. To už by se jí vyplatil počítač! Naštěstí moc novinek v té rodině nebývá a tak se četnost dopisů nezvyšuje.

Jednu bezvadnou kamarádku mám taky v Příboře, seznámily jsme se v Lázních Jeseník a Ludmila přijela vybavena  - jak jinak, než tou jejich léčivou ohnivou vodou. Znáte to, Moraváci pálí za ženskými nebo trnky a všelijaké ovoce! Po několika dnech voda došla a rodina jí z Příbora další promtně dovezla! To si u mého abstinenta neumím představit! Několikrát jsme k nim byli později pozváni a hruškovice i jiné lahodné výrobky tekly proudem.

Spoustu let kamarádím s jednou Marií, která mi v kartách našla, že si vezmu současného manžela. Jsem s ním od r. 1978 a tuším, proč se kartám říká čertovy obrázky! 

O Vánocích krom setkání s rodinou dcery se taky snažím 25.12. vyjet někam na výlet, / léta jsme jezdívali do Liberce do Botanické zahrady /, rádi si uděláme procházku lesem, a hodně intenzivně myslím na své rodiče a sourozence, kteří už nejsou mezi námi. 

Přeji každému, aby si Vánoce užil podle svých představ a zvyklostí, aby nebyl nikdo sám a opuštěný, aby měl i v tísni pocit, že bude líp. A protože jsem byla hodná, asi dostanu nějaké dárky, to se uvidí jak dnes večer 24.12., tak ve druhém kole 26.12. - však já to pak prozradím.

Na Štědrý den v 18 hod. zazvoním skleněným zvonečkem a vzpomenu si na hodné lidi a jdeme zasednout k večeři.